Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Carum carvi
Rozšíření: Vyskytuje se téměř v celé Evropě kromě Středozemí, dále pak v severozápadní Africe, Střední Asii, na Sibiři, v severním Íránu, Afgánistánu, Mongolsku a v severozápadní Číně. Zplanělý je v Severní a Jižní Americe, na Novém Zélandu. V České republice roste s různou frekvencí výskytu po celém jejím území.
Ekologie: Roste na loukách, pastvinách a jiných travinných porostech, ovlivněných mírným sešlapem. Nejčastěji na půdách čerstvě vlhkých až vlhkých a živinami bohatých. Diagnostický druh svazu Cynosurion. Kvete v květnu a v červnu.
Biotop
Popis: Rostlina s 30–80 cm vysokou, hladkou až slabě rýhovanou lodyhou, která je chudě větvená. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, až 15 cm dlouhé a 7 cm široké. Čepel je v obrysu úzce eliptická, samotné lístky v 8–12 oddálených jařmech, 1–2 x peřenosečné, s čárkovitými a osinkatě špičatými úkrojky posledního řádu. Řapík je o málo kratší než čepel a přisedá na lodyhu rozšířenou krátkou pochvou. Horní lodyžní listy jsou menší a jednodušeji členěné, přisedlé na dlouhé, blanitě lemované pochvě, která má 2 zuby. Okolíky se nejčastěji skládají z 8–11 okolíčků, které mají 15 až 18 květů. Okolíčky jsou na 3–5 cm dlouhých stopkách, přičemž nejhořejší redukovaný list někdy napodobuje obal. Kališní cípy chybějí nebo jsou jen naznačeny, korunní lístky jsou obvejčité, čistě bílé, vzácněji růžové.
Význam: Kmín kořenný se pěstuje pro své aromatické plody, které se hojně využívají při přípravě pokrmů i ve farmacii. Plody planého kmínu se používaly již od pradávna, zprávy o pěstování kmínu se objevují až začátkem novověku. Pěstovaný kmín se od planého kmínu liší většími plody a jejich sníženou opadavostí.
Carum carvi
Carum carvi
Fotografováno dne 7. 5. 2009 (Nedašov – PP Kaňoury).