Syn.: Abies alba subsp. cephalonica (Loudon) K. Richt., Abies alba var. cephalonica (Loudon) Richt., Abies apollinis Link, Pinus apollinis (Link) Antoine, Pinus cephalonica (Loudon) Endl.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Abies cephalonica
Rozšíření: Endemit středního a jižního pevninského Řecka. Na severovýchodě Řecka (Makedonie a Thrácie) roste jedle bělokorá (Abies alba), v Thesálii a Makedonii (mimo Řecko v Bulharsku a Srbsku) roste též jedle Abies borisii-regis, která je některými botaniky považována za ustálený hybrid předchozích dvou druhů.
Ekologie: Horské lesy v nadmořské výšce od 600 do 2000 m, v příhodných podmínkách vytváří souvislé porosty, zvláště ve vyšších polohách. Tvoří horní hranici lesa. Na jižních svazích roste společně s borovicí černou (Pinus nigra), na dolní hranici přechází v lesy borovice halepské (Pinus halepensis).
Abies cephalonica
Popis: Strom dorůstají do výšky 30 m, při horní hranici lesa však menší. Koruna hustá, pyramidální, často až k zemi zavětvená. Letorosty lysé, červenohnědé. Pupeny silně pryskyřičnaté. Jehlice jsou tuhé, pichlavě špičaté, 2 cm dlouhé, na rubu se dvěma bílými pruhy, na zastíněných větvích rozestavěné do plochy, na osluněné straně okolo větvičky. Šišky jsou až 20 cm dlouhé s vyčnívajícími podpůrnými šupinami, vyrůstají směrem vzhůru. Dozrávají koncem léta.
Poznámka: Ve starověkém Řecku se nazývala podle stejnojmenné lesní nymfy pítys (Πίτυς). Nymfa se zamilovala do boha Pana a nevšímala si boha severního větru Vorea, který miloval ji. Ten nymfu Pítys ze žárlivosti shodil do propasti. Matka Gaia ji litovala, a proto ji proměnila v jedli. Od té doby, když duje severní vítr Voreas, jedle pláče pro boha Pana a její slzy se mění v pryskyřici.
Abies cephalonicaAbies cephalonica
Abies cephalonicaAbies cephalonica
Abies cephalonica
Fotografováno v červenci 2010 (Řecko, pohoří Parnassus).