Syn.: Abies grandis var. concolor (Gordon) A. Murray bis, Abies grandis var. lowiana (Gordon) Hoopes, Abies lasiocarpa var. pendula Carrière, Abies lowiana (Gordon) A. Murray bis, Picea concolor Gordon, Picea grandis Newb. nom. illeg., Picea lowiana Gordon, Picea lowii Gordon, Picea parsonsiana Barron, Picea parsonsii Fowler, Pinus concolor (Gordon) Parl., Pinus lowiana (Gordon) W. R. McNab
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Abies concolor

Abies concolor

Rozšíření: Západní část Severní Ameriky – hory západní a jihozápadní části USA a severozápadního Mexika (600–3400 m n. m.). Do ČR poprvé introdukována v roce 1845.
Ekologie: Roste v oblastech s dlouhou zimou, se srážkami 510–890 mm ročně, hlavně ve vegetačním období. Nejlépe se jí daří na středně hlubokých, bohatých, vlhkých, ale dostatečně provzdušněných písčito- až jílovito-písčitých půdách na severní expozici bez ohledu na mateřskou horninu, dovede také vegetovat i na suchých, mělkých nevyvinutých půdách, dokonce i na sterilních skalních substrátech. Dožívá se kolem 300 i víc let.
Popis: Statný strom, 25–58(–61) m vysoký, 0,5–1,65(–2,71) m v průměru kmene, s kuželovitou, v dospělosti kopulovitou korunou. Borka světle šedá, v mládí s pryskyřičnými puchýřky, ve stáří podélně rozbrázděná. Letorosty lesklé, žlutavě zelené až olivové, nejdříve s málo výraznými rezatě hnědými chlupy, později olysalé. Starší větve šedozelené až červenohnědé. Zimní pupeny oválné až kulaté, žlutavé až světle hnědé, silně pryskyřičnaté. Jehlice řídce a nepravidelně rozestálé, lehce srpovitě zakřivené, odstálé, 4–7 cm dlouhé, 2,5–3 mm široké, na vrcholu tupě přišpičatělé, po obou stranách šedavě modrozelené až šedé, s nevýraznými pruhy vespod (vypadají stejně na obou stranách). Samčí šištice na jednoletých výhonech, válcovité, 12–20 cm dlouhé, s růžově červenými prašníky, samičí šištice asi 3,5 cm dlouhé. Šišky válcovité až eliptické, 7–12 cm dlouhé, 3–3,5 cm široké, zelenavé nebo nafialovělé. Semenné šupiny 2,5–3 cm dlouhé, 3–3,5 cm široké, podpůrné šupiny kratší, ze šišky nevyčnívají. Semena klínovitá asi 8–12 cm dlouhá se skoseným křídlem. Šišky dozrávají od konce září do října.
Abies concolorAbies concolor

Abies concolor

Využití: Abies concolor byla v USA až do roku 1962 z hlediska kvality dřevní hmoty považována za nežádoucí druh. Dnes má její dřevo ve své domovině všestranné využití, nejčastěji jako stavební dříví a na překližky. U nás je v sadovnictví nejčastěji používanou introdukovanou jedlí s řadou kultivarů, oceňovanou hlavně pro svou vysokou dekorativnost.
Ve své domovině je méně tolerantní k zástinu než ostatní jedle, ale obvykle více, než většina dřevin, které s ní v přirozených porostech rostou. Vydrží dlouho v podúrovni, bez ztráty schopnosti dalšího růstu.
Poznámka: Čisté stejnověké porosty se poměrně snadno pěstují a mohou být mimořádně produktivní. V nižších polohách Kalifornie je dokonce agresivním druhem drženým v odpovídajících mezích přírodními požáry. Omezení frekvence těchto požárů (asi na 20 let) vede k převládnutí této dřeviny na stanovištích, kde byla předtím jen přimíšeným druhem a následnému vytvoření nesmíšených porostů jedle ojíněné.
Tyto změny jsou nežádoucí hlavně v porostech se sekvojovcem obrovským (Sequoiadendron giganteum), kde ohrožuje jeho přirozenou sukcesi. V USA se problém řeší řízenými pozemnímí požáry. Touto metodou se půda uvolní od náletu Abies concolor i od silné vrstvy opadu, a připraví se tak vhodné semeniště pro reprodukci sekvojovce.
Abies concolor
Fotografováno ve dnech 2. 9. 2006 (Arboretum SLŠ Šluknov v Kunraticích) a 18. 9. 2006 (Botanická zahrada Liberec).