Syn.: Abies brachyphylla Maxim – jedle nikko
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Abies homolepis
Rozšíření: Japonsko, centrální část ostrovů Honšú (pohoří Nikko) a Šikoku. V ČR jako sbírková dřevina v arboretech, používá se také v okrasném zahradnictví.
Ekologie: Roste v horách Japonska, v rozmezí od 700 až do 2200 m n. m., ve smíšených porostech. Vyžaduje vysokou vzdušní vlhkost a v mládí zástin. V našich podmínkách se jí daří poměrně dobře.
Popis: Strom dorůstající 30–40 m výšky, s kmenem 1–1,5 m v průměru. Kmen přímý s hladkou šedohnědou borkou s příčnými pruhy, u starších jedinců odlupčivou v malých šupinách. Koruna vejčitého tvaru na vrcholu zaoblená. Letorosty žluté až béžové, lesklé, lysé, s výraznými rýhami kolem listových polštářků, u starších větiček rýhy ještě patrnější. Pupeny vejčité, zaoblené, hnědé, silně smolnaté. Jehlice obrůstají svrchu větvičku, u mladších jedinců a také ve spodní části starších stromů hřebenitě uspořádané, u plodonosných větví odstále kolem větvičky. Jehlice 15–35 mm dlouhé, 2–3,5 mm široké, na konci zaoblené nebo špičaté, lesklé, tmavě zelené, nahoře s výraznou rýhou, na rubu se 2 světlými pruhy. Samčí šištice nahloučené, obvejčitě válcovité, žlutavé, samičí jednotlivé nachové. Šišky velmi krátce stopkaté, protáhle válcovité, 7–12 cm dlouhé, 3–4 cm široké, na vrcholu zaoblené nebo s dolíčkem. Před dobou plné zralosti výrazně fialové, posléze červeno hnědé, rozpadavé. Semenné šupiny 1,5–2 cm dlouhé, 2,5–2,8 cm široké. Podpůrné šupiny asi 1 cm dlouhé, zasahují asi do ½ semenné šupiny, ze šišky nevyčnívají. Trojúhelníkovitá semena 8 mm dlouhá, 2 mm široká, nachově hnědá s asi 7 mm širokým křídlem. Šišky začínají dozrávat od října.
Záměny: Nezaměnitelná s ostatními druhy jedlí svými výrazně rýhovanými letorosty. Podobná Abies holophylla má výrazné rýhy až u dvouletých a starších větviček.
Abies homolepisAbies homolepis
Abies homolepisAbies homolepis
Abies homolepis
Fotografováno dne 2. 9. 2006 (arboretum v Kunraticích při SLŠ Šluknov).