Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Systematické zařazení: Dva různé systémy členění rodu jsou používány v posledních desetiletích, ale ani jeden plně nesouhlasí se závěry analýz DNA (Xiang a kol., 2004). Systém podle nejpodrobnější světové monografie rodu (Liu, 1971) řadí druh do podrodu Abies, sekce Elateopsis Matzenko. Systém podle článku analyzujícího historii vnitrorodové klasifikace rodu (Farjon a Rushforth, 1989) do sekce Pseudopicea Hickel a monotypické podsekce Squamatae E. Murray.
Abies squamata
Rozšíření: Abies squamata je rozšířena v jihozápadní Číně ve východní části Čchingchajsko-tibetského plata v horských systémech okolo horních toků řek Nu-ťiang (Salwin), Lan-cchang-ťiang (Mekong), Ťin-ša-ťiang (níže Jang-c’-ťiang) a Ja-lung-ťiang, tj. na západě provincie S’-čchuan a východě vnitřního Tibetu, odkud zasahuje do jižní části provincie Čching-chaj. Je udávána také z jižního okraje provincie Kan-su a okraje severozápadního cípu provincie Jün-nan, ale tyto údaje nejsou jednotné. Centrum areálu leží okolo 99. poledníku a 30. rovnoběžky.
Ekologie: Vytváří rozsáhlé lesní porosty obvykle smíšené se smrkem (především Picea likiangensis var. rubescens) a z listnáčů také s břízou, ve vysokých horských polohách mezi 3000 a 4700 m n. m, nejčastěji však mezi 3500 a 4500 m. Dosahuje nejvyššího výškového limitu výskytu ze všech jedlí světa a ostatní vysokohorské druhy přesahující úroveň 4000 m (tj. taxony čínského agregátu Abies delavayi, mexickou Abies religiosa a středoamerickou Abies guatemalensis) tak překonává o 400 až 500 m.
Abies squamata
Popis: Strom dosahující na chráněných a níže položených stanovištích výšky až 40 m s kmenem až okolo 1 m v průměru, ale obvykle mnohem nižší, nápadný svojí mezi všemi jedlemi unikátní borkou kmene i starších větví, která se odlupuje v papírově tenkých, nepravidelných, červenavě hnědých, zkrabatělých vrstvách připomínajících borku bříz. Větévky červenavě hnědé, rýhované, většinou hustě hnědavě pýřité, ale někdy i olysalé; pupeny široce vejcovité, tence pryskyřičnaté. Jehlice hustě paprskovitě uspořádané, vystoupavé na horní straně větévek a naspodu víceméně dvoustranně rozprostřené, často srpovitě zahnuté, 1,5–3 cm dlouhé a asi 2 mm široké, zašpičatělé (zejména na mladých stromech) až tupé, s okraji zaoblenými a trochu podvinutými, svrchu sivozelené s mělkou rýhou, vespod se dvěma širokými bělavými pruhy průduchů. Šišky podlouhle vejcovité, 5–8 × 2,5–3,5 cm velké, před dozráním tmavě fialové, osa šišky úzce vřetenovitá (uprostřed širší než na bázi); semenné šupiny trojúhelníkovitě ledvinovité, asi 13 mm dlouhé a 15–17 mm široké (ve střední části šišky); podpůrné šupiny široce lopatkovité, stejné délky nebo trochu delší než semenné šupiny, zakončené přečnívající, vzpřímenou nebo zpět ohnutou šídlovitou špičkou. Semena asi 5 mm dlouhá, s hnědofialovým, asi 7 mm dlouhým křídlem.
Ohrožení a ochrana: Druh je podle IUCN (2011) hodnocen jako zranitelný (VU) a lokálně může být ohrožen především požáry a záměrným kácením.
Využití: Tato jedle je příležitostně používána pro stavební účely, výrobu nábytku i další využití jejího smolnatého dřeva v oblastech, kde je nouze o kvalitní kmenovinu.
Poznámka: Druh byl popsán podle sběru Ernesta H. Wilsona z hor severozápadně od města Kchang-ting během expedice v roce 1904 organizované anglickou zahradnickou firmou James Veitch a synové.
Abies squamata
Abies squamata
Abies squamata
Fotografováno dne 22. 6. 1992 (Čína, západní S’-čchuan, prefektura Kardze, 20 km jižně od Litchang, 4200 m n. m.).