Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Abies veitchii
Rozšíření: Japonsko, hory ostrova Honšú.
Ekologie: Roste převážně v jehličnatých lesích subalpínského pásma ostrova Honšú, ve výškách od 1200 do 2800 m n. m., na minerálně bohatých až středně bohatých půdách, v místech velmi bohatých na srážky, mezi 1000 až 2000 mm za rok.
Abies veitchii
Popis: Strom s přímým kmenem a pravidelnou kuželovitou korunou, dorůstající 30 m výšky a do 90 cm v průměru kmene. Borka hladká světle šedá s výraznými pryskyřičnými puchýřky, u starších jedinců v dolní části kmene odlupčivá v menších šupinkách. Letorosty světle hnědé, červenohnědé nebo tmavě hnědé, s výraznými hustými hnědými chlupy. Zimní pupeny malé, vejčité až okrouhlé, červenohnědé až nafialovělé, silně smolnaté. Jehlice 1–2,5 cm dlouhé, asi 2 mm široké, na konci uťaté nebo vykrojené, po celé délce stejně široké, na líci tmavě zelené s patrnou rýhou, na rubu s výraznými bělavými pruhy. Na spodní straně větvičky dvouřadě uspořádané, svrchu větvičku částečně kryjí a ponechávají uprostřed volný klín ve tvaru V. Samčí šištice asi 1–1,2 cm dlouhé a asi 6 mm široké, samičí šištice přisedlé, válcovité, asi 2,5 mm dlouhé a 4 mm široké, červeně až tmavě nachové. Šišky přisedlé, válcovité, na vrcholu zaoblené nebo s malou špičkou, 4–8 cm dlouhé, 2–2,5 cm široké, před dozráním tmavě modré až tmavě fialové, v době zralosti šedohnědé. Semenné šupiny asi 8 mm dlouhé a 14 mm široké, podpůrné šupiny zdéli semenných, často i delší, ze šišky vyčnívají malou špičkou. Semena zaobleně trojúhelníkovitá, šedá, 6 × 3,5 mm velká s 3 × 5 mm velkým namodralým křídlem. Šišky dozrávají během září a na začátku října.
Využití: U nás je pěstována jako okrasná dřevina.
Poznámka: Své jméno nese podle Johna Goulda Veitche, který ji v roce 1860 objevil na hoře Fudži.
Abies veitchiiAbies veitchii
Abies veitchiiAbies veitchii
Abies veitchii
Fotografováno dne 2. 9. 2006 (v Kunraticích, v arboretu SLŠ Šluknov).