Národní park Abisko najdeme v severním Švédsku, nedaleko od hranic s Norskem. Byl vyhlášen v roce 1909 na ploše 77 km2.
Abisko
Jedná se vlastně o ledovcové údolí, kterým protéká řeka Abiskojåkka vlévající se do jezera Torneträsk. Poslední desítky metrů před ústím si řeka proráží cestu hlubokým kaňonem.
Abisko
Geologickým podkladem převážné části NP jsou vápence a mramory. To ovlivňuje vegetaci samozřejmě spolu s nadmořskou výškou, která je v nejnižších místech okolo 350 m n. m. (ústí řeky do jezera) a v nejvyšších 1191 m n. m. (vrchol Slåttatjåkka).
Abisko
Asi polovinu parku pokrývá tajga, v nižších polohách jehličnatá (smrk, borovice), výše pak listnatá (břízy). Pak následuje tundra s kamenitými poli a skalnatými srázy. Nalezneme zde také rozlehlá rašeliniště, méně už pak horské louky. Nechybí ani pro tuto krajinu typická jezera, z nichž největší je Abiskojaure.
Abisko
Je zde k vidění velké množství zde celkem běžných, ale u nás velmi vzácných rostlin, jako např. Rubus chamaemorus, Pedicularis sceptrum-carolinum, Dactylorhiza viridis, Corallorhiza trifida, Saxifraga oppositifolia, Triglochin palustris, Rhodiola rosea nebo Silene acaulis.
Abisko
Z dalších rostlin můžeme vidět Ranunculus glacialis, Saxifraga aizoides, Cornus suecica, Pinguicula alpina, Bistorta vivipara, Pedicularis lapponica, Thalictrum alpinum, Dryas octopetala, Astragalus frigidus, Diapensia lapponica, Cassiope hypnoides i C. tetragona, Loiseleuria procumbens, Phyllodoce caerulea, Rhododendron lapponicum, Chamorchis alpina, Bartsia alpina, Pedicularis hirsuta, Andromeda polifolia, Salix reticulata, Gymnadenia conopsea, Pinguicula vulgaris, Pseudorchis straminea i P. albida, Linnaea borealis, Saxifraga cespitosa, Saxifraga nivalis, Rubus arcticus, Dactylorhiza fuchsii i D. maculata nebo nizoučkou Salix polaris.
Abisko
Fotografováno ve dnech 8.–10. 7. 2008.