Syn.: Abutilon avicennae Gaertn, Malva abutilon E. H. L. Krause, Sida abutilon L., Sida planiflora Cav., Sida tiliaefolia Fischer ex DC., Side abutila St.-Lag.
České mená: podslunečník dvojrohý (Presl 1846, Sloboda 1852), mračňák, podslunečník plstnatý (Polívka 1912), mračňák Theophrastův (Dostál 1950), mračňák Theofrastův (Dostál 1989), mračňák, podslunečník, abutilon (Mareček 1994), mračňák Theophrastův (Kubát 2002)
Slovenské mená: abutilon Theophrastov (Dostál 1950), podslnečník Theofrastov (Marhold-Hindák 1998)
Čeľaď: Malvaceae Juss. – slezovité / slézovité
Rozšírenie: Pôvodný v teplých oblastiach Ázie, presný pôvod ťažko určiť. Sekundárne v Európe, na Azorských ostrovoch, v Severnej Amerike, Afrike, Austrálii, Novom Zélande. V SR a ČR teplé oblasti.
Ekológia: Jednoročná rastlina. Rastie na človekom ovplyvnených stanovištiach, často ako poľná burina. Kvitne od júna do októbra.
Opis: Rastlina vysoká 20 až 200 cm so zamatovým povrchom listov aj stonky. Listy srdcovitého tvaru dlhé až 15 cm s dlhou stopkou sú ukončené dlhou špičkou. Okraje listov oddialene zubaté a obojstranne krátko chlpaté. Koreň je kolovitý, hlboko zakoreňujúci s jemnejšími postrannými koreňmi. Kvety sa tvoria v pazuchách listov a sú žltej farby usporiadané v jednoduchých vrcholíkových súkvetiach. Kvetné stopky husto chlpaté. Kalich do polovice zrastený s kališnými lístkami široko kopijovitými až eliptickými a husto chlpatými. Korunné lístky vajcovité, v hornej časti plytko vykrojené, 7–15 mm dlhé, žlté. Plod pozostáva z 9–15 plôdikov, chlpatých, čiernych s malým zobáčikom. Semená obličkovitého tvaru 3,5 mm dlhé a asi 3 mm široké, s drobnými bradavkami a riedko chlpaté, čiernohnedej farby.
Poznámka: Používa sa ako textilná rastlina a v orientálnej medicíne. Semená obsahujú do 20 % oleja.
Fotené: 3. 9. 2006 (Slovensko, Suché, okres Michalovce) a 13. 9. 2008 (Bříství, okres Nymburk).
Pomozte nám při mapování rozšíření tohoto druhu:
Pokud tuto rostlinu někde v přírodě najdete, napište nám o tom.
5554 Dolní Pojizeří, okr. Mladá Boleslav, Krásná Ves, cca 200 m V od obce v poli, konkrétně v cukrové řepě na rozloze přibližně 100 x 100 m, v počtu přibližně 50 rostlin (Zdena Džuvarovská, 2010)
5648 Žatecké Poohří, okr. Louny, Louny, kukuřičné pole 1.5 km S města, desítky (Jana Möllerová, 7. 7. 2007)
5855 Poděbradské Polabí, okr. Nymburk, obec Bříství, pole se zelím jižně od obce, u silnice směr Český Brod, ojediněle (Ladislav Hoskovec, 13. 9. 2008)
5958 Železnohorské podhůří, okr.Pardubice, Kojice, cca 0,5 km JJV od kostela v centru Kojic, kukuřičné pole na S exponovaném úpatí Železných hor, tisíce ex., pozorován od roku 2008, šíří se (Lenka Šoltysová, 19. 9. 2010)
6965 Hustopečská pahorkatina, okr. Brno-venkov, Židlochovice, cca 1,2 km V od města, přírodní park Výhon, okraj kukuřičného pole, nedaleko rozhledny Akátová věž, 6 kv. rostlin (Jiří Valíček, 23. 8. 2010)
6965 Hustopečská pahorkatina, okr. Brno-venkov, Židlochovice, cca 1,5 km J od města, okraj silnice u kukuřičného pole, 1 rostlina (Lukáš Gryc, 25. 8. 2010)
6158 Kutnohorská pahorkatina, okr. Kutná Hora, Čáslav – část obce Filipov, kukuřičné pole cca 1 km JV od obce, hojně (Jaroslav Bašta, 3. 6. 2009)
6175 Ostravská pánev, okr. Ostrava, Ostrava – část obce Martinov, opuštěné pole 1 km SV od obce nedaleko PR Štěpán, několik desítek kusů (Marie Opálková, září 2009)
6765 Dyjsko-svratecký úval, Brno-Komín, v kukuřičném poli a kolem cesty k letišti Medlánky, asi stovka exemplářů (Miroslav Sedláček, léto 2008)
6866 Hustopečská pahorkatina, okr. Brno-venkov, Sokolnice – Za rozvodnou. Pozemek byl oset slunečnicí, slunečnice byla prakticky potlačena zavlečenými plevely. Abutilon theophrasti dominoval, v konkurenci obstála pouze Iva xanthiifolia. Dále se vyskytovalo rudimentální konopí. Letos je pozemek oset pšenicí ozimou, kde se Abutilon neuplatní. Další slabší výskyty druhu byly zjištěny i na dalších pozemcích v okolí – plevel byl do podniku zavlečen pravděpodobně v minulých letech osivem kukuřice z Maďarska. I přes cílenou ochranu herbicidy se zde bude v pozdě se zapojujících plodinách vyskytovat běžně (Pavel Brnický, 2008)
6770 Hornomoravský úval, okr. Kroměříž, Kroměříž, 600 m J obce Kroměříž, pole s cukrovkou, cca 80 m V od potoka Zacharka, asi 10 kvetoucích rostlin (Roman Vrbíček, 20. 7. 2009; v roce 2010 výskyt nepotvrzen, pozemek zaset ječmenem a ošetřen herbicidy proti dvouděložným plevelům)
6968 Hustopečská pahorkatina, okr. Hodonín, Kyjov – místní část Nětčice, ul. Mezivodí, cca 300 m jižně od městského parku, 2 rostliny vyrostly přímo na dvoře rodinného domu v záhonu květin (Mojmír Mňačko, 2009)
7164 Dyjsko-svratecký úval, okr. Břeclav, Jevišovka, slunečnicové pole J obce (Radomír Němec, 30. 7. 2009)
7166 Dyjsko-svratecký úval, okr. Břeclav, Lednice, část obce Nejdek, cca 300 m J od tzv. bulharského jezu na pravém břehu řeky Dyje na okraji pole, 10 rostlin (Jiří Knésl, srpen 2008)
7074 Biele Karpaty (severná část), okr. Trenčín, Horné Srnie, 1,5 km Z od obce, okraj cesty medzi lesom a poľom, 5–6 ex. (Peter Bagin, 26. 9. 2009)
7074 Strážovské a Suĺovské vrchy, okr. Trenčín, Trenčianska Teplá, 1,3 km SZ od obce pri Kočkovskom kanáli, pole zarastené rôznymi druhmi inváznych rastlín, taktiež na viacerých miestach na okolí, viac než 300 kusov (Peter Bagin, 13. 9. 2010)
7196 Východoslovenská nížina, okr. Vranov, Nižný Hrušov, pole cca 1km južne od obce, ojedinele v sóji (Peter Mižík, 2. 10. 2006)
7197 Vihorlatské vrchy, okr. Michalovce, Kaluža, okraj vinice pod lesem SV obce, 2 ex. (S. David a M. Mojses, 2. 9. 2009)
7296 Východoslovenská nížina, okr. Michalovce, Moravany, pole cca 0,5 km východne od obce, ojedinele v sóji (Peter Mižík, 23. 9. 2006)
7297 Východoslovenská nížina, okr. Michalovce, obec Suché, polia cca 1 km severne od prístupovej cesty, v poraste sóje, dominantný druh buriny, tisíce jedincov (Peter Mižík, 3. 9. 2006)
7297 Východoslovenská nížina, Michalovce, skládka dreva pri ceste na Strážske, desiatky jedincov (Peter Mižík, 3. 9. 2006)
7398 Východoslovenská nížina, okr. Michalovce, Pavlovce, hrádza rieky Uh pri moste ponad rieku, desiatky jedincov (Peter Mižík, 10. 9. 2006)
7399 Východoslovenská nížina, okr. Sobrance, Kristy, okraj poľa pri ceste severne od obce, v slnečnici, hojne (Peter Mižík, 11. 7. 2006)
7496 Východoslovenská nížina, okr. Trebišov, Kožuchov, cca 2 km JV od obce, okraj pole, dvě rostliny (Peter Kmec, 11. 8. 2009)
7596 Východoslovenská nížina, okr. Trebišov, Somotor, ruderálne plochy na hospodárskom dvore, hojne (Peter Mižík, 2. 7. 2006)
7598 Východoslovenská nížina, okr. Trebišov, Malé Trakany, pole severne od obce, stovky jedincov v slnečnici (Peter Mižík, 10. 7. 2006)
7674 Žitavská pahorkatina, okr. Nitra, Horná Malanta, okraj kukuričného poľa (P. Eliáš jun., september 2009)
7697 Východoslovenská nížina, okr. Trebišov, obec Veľký Horeš, polia pri štátnej hranici s Maďarskom, na poliach so slnečnicou a kukuricou, hojne (Peter Mižík, 25. 6. 2006)
7697 Východoslovenská nížina, okr. Trebišov, Strážne, pole pri ceste, stovky jedincov v slnečnici (Peter Mižík, 25. 6. 2006)
8075 Podunajská rovina, Nové Zámky, polia na S okraji mesta pri ceste do Nitry, stovky rastlín (P. Eliáš jun., 2. 10. 2009)
8170 Podunajská nížina, okr. Dunajská Streda, Bodíky, CHKO Dunajské luhy, cca 2,7 km JZ od obce, pri poľovníckom kŕmidle pre zver, cca 40 jedincov (Gabika Augustiničová, Kristián Bacsa, 4.12. 2010)
8277 Podunajská rovina, okr. Nové Zámky, Kravany nad Dunajom, NPR Čenkovská lesostep, 4 km SZ od obce Kravany nad Dunajom, plytka depresia pieskovej duny pri poľovnom posede, kde je krmovisko pre zver. Semená rastliny boli zrejme obsiahnuté v krmnej zmesi, čo pravidelne vysypáva miestny poľovnícky zväz, desiatky rastlín, do 100 ex. (Zuzana Melečková, 11. 10. 2009)
