Syn.: Acacia hebecladoides Harms
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Acacia gerrardii
Rozšíření: Druh s velkým areálem v tropické Africe a na západě Asie. V Africe se vyskytuje od Beninu po Súdán, při východním pobřeží je široce rozšířen na jih až do Jihoafrické republiky. V Asii roste od Izraele po Irák a na jih po špici Arabského poloostrova.
Ekologie: Typický druh travnaté nebo stromové savany v nadmořských výškách 450–2250 m. Provází hlinité až jílovité půdy, často roste na vápencích. V některých územích dominantní druh vegetace. Na Arabském poloostrově je převládajícím druhem rodu ve vyšších nadmořských výškách.
Acacia gerrardii
Popis: Poloopadavý strom nebo řidčeji keř, dorůstá výšky 3–15 m; kmen dorůstá průměru 20–30 cm; koruna je obvykle nepravidelně deštníkovitá; borka je šedá až černá, drsná a rozbrázděná, odlupuje se a odhaluje rezavou kůru; letorosty jsou pýřité, vzácněji olysalé nebo lysé. Listy jsou střídavé, dvakrát sudozpeřené, primární vřeteno je (1,5–)2–7 cm dlouhé, nese (3–)5–10(–12) párů zpeřených lístků prvního řádu; lístků druhého řádu je (8–)12–23(–28); lístky jsou podlouhlé, 3–7,5 mm dlouhé a 1–2 mm široké, alespoň u báze na okraji brvité, někdy chlupaté i na ploše; palisty jsou přeměněny v trny 1(–6) cm dlouhé, většinou přímé, řidčeji zahnuté nebo hákovité. Květy tvoří kulovité strbouly na hustě šedě žláznatých stopkách; koruna je bílá nebo krémová, lysá nebo nezřetelně chlupatá. Lusky jsou pukavé, slabě srpovité, čárkovité, (4,5–)7–16(–22) cm dlouhé a 0,6–1,1 cm široké, s tenkými chlopněmi, šedě chlupaté; semena jsou nepravidelně čtvercová, stlačená, 9–12 mm dlouhá, olivově hnědá, hladká.
Acacia gerrardii
Acacia gerrardii
Acacia gerrardii
Acacia gerrardiiAcacia gerrardii
Acacia gerrardii
Acacia gerrardii
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 4. a 5. 10. 2015 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Jabal Shams).