Syn.: Acacia arabica (Lam.) Willd., Acacia scorpioides W. Wight, Acacia vera Willd., Mimosa arabica Lam., Mimosa nilotica L., Mimosa nilotica Thunb., Mimosa scorpioides L., Vachellia nilotica (L.) P. J. H. Hurter et Mabb.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Akácie s rozsáhlým areálem, jehož těžiště leží v Africe. Na africkém kontinentu se vyskytuje od Mauretánie po Egypt, na jih až do Jihoafrické republiky, chybí jen v Maroku, severním Alžírsku a v Tunisku, a dále v oblasti deštných pralesů (Gabon, obě Konga). Původní je snad i na jihozápadě Madagaskaru. V Asii roste od Izraele a Sýrie přes celý Arabský poloostrov, také v jižním Íránu, Pákistánu a na západě Indie. Dále na východ se vyskytuje asi již jen druhotně, zplanělá je např. v Austrálii. V areálu je dosti proměnlivá a někteří badatelé rozlišují více poddruhů. Představené rostliny snad náležejí k subsp. kraussiana, která by se měla vyznačovat keřovým vzrůstem a zelenými, nikoli nasivělými lístky; tento taxon však není badatelskou veřejností všeobecně přijímán.
Ekologie: Součást suché křovinaté savany až do nadmořské výšky kolem 2000 m.
Popis: Malý opadavý stromek nebo keř, dorůstá výšky nanejvýš 4 m; borka je tmavohnědá až černá, rozbrázděná; letorosty jsou pýřité, šedavé nebo hnědavé. Listy jsou střídavé, dvakrát sudozpeřené, primární vřeteno nese (2–)4–8(–14) párů zpeřených lístků prvního řádu; lístků druhého řádu je 10–25(–35); lístky jsou podlouhlé, 1,5–7 mm dlouhé a 0,5–1,5 mm široké; palisty jsou přeměněny v přímé, bělavé trny až 5(–8) dlouhé. Květy tvoří kulovité strbouly na stopkách až 4,5 cm dlouhých; koruna je sytě žlutá, 2,5–3,5 mm dlouhá. Plody jsou nepukavé, víceméně přímé, šňůrovitě zaškrcované, 8–12 cm dlouhé a 1–1,7(–2,2) cm široké, v mládí chlupaté, později olysalé a lesklé; semena jsou stlačená, 6,5–9 mm dlouhá.
Využití: Mladé plody lze konzumovat jako zeleninu, rovněž tak pražená semena. Široké uplatnění má v lidovém léčitelství, např. při diabetes, jako prostředek proti střevním parazitům i jako afrodisiakum.
Poznámka: Akácie patří mezi dřeviny obtížné na určování – ke spolehlivé determinaci je většinou zapotřebí mít květy i plody. Mezi akáciemi Arabského poloostrova se tento taxon vyznačuje většinou keřovým vzrůstem, nápadně dlouhými, světlými, přímými, párovými trny a sytě žlutými květy. Za plodu jej prozradí lusky, které jsou téměř přímé, ale mezi semeny většinou nápadně zaškrcované.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 20., 23. a 24. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, Ain Jarziz, Fizayah a Wadi Hinna); Petr Procházka, dne 27. 2. 2014 (Omán, gov. Al Dakhiliyah, Nizwa).