ACANTHUS HUNGARICUS (Borbás) Baen. – paznehtník

Syn.: Acanthus balcanicus Heywood et F. B. K. Richardson, Acanthus longifolius Host, nom. illeg., Acanthus longifolius var. hungaricus Borbás
Čeleď: Acanthaceae – paznehtníkovité

Acanthus hungaricus

Rozšíření: Balkánský druh, s jistotou se vyskytuje od jižního Rumunska přes Bulharsko, Srbsko, Kosovo, Makedonii a Albánii po Řecko; výskyt v dalších zemích bývalé Jugoslávie je nejistý.

Ekologie: Stanovištěm jsou lesní okraje a křovinaté stráně, zejména na mělkých kamenitých půdách.

Acanthus hungaricus

Popis: Statná vytrvalá bylina vysoká 50–100(–150) cm, s přímou oblou lodyhou. Většina listů tvoří přízemní růžici, jsou peřenosečné, v obrysu vejčité, 20–60 cm dlouhé a 5–15 cm široké, úkrojky jsou na bázi zřetelně zúžené; horní lodyžní listy jsou obvykle řapíkaté. Květenství je hustý válcovitý klas; listeny jsou asi 4 cm dlouhé, ostnitě zubaté; kalich srůstá z 4 lístků, je 4–5 cm dlouhý, horní a dolní cíp jsou větší než oba postranní, dolní cíp je na konci brvitý; koruna je srostlá, pyskatá, 3,5–5 cm dlouhá, bělavá, nachově žilkovaná, trubka je krátká, horní pysk chybí, dolní je trojlaločný; tyčinky jsou 4, nevyčnívají; semeník srůstá z 2 plodolistů. Plody jsou tobolky.

Poznámka: Podobný Acanthus mollis má listy méně hluboce členěné a jejich úkrojky nejsou na bázi zúžené a dolní cíp kalicha má lysý.

Acanthus hungaricus
Acanthus hungaricus

Fotografováno dne 10. 6. 2015 (Srbsko, Jelašnica).