Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Carnivora, Felidae
Syn.: Felis jubata Schreber, 1776
Česká jména: gepard štíhlý
Anglická jména: Cheetah
Acinonyx jubatus
Acinonyx jubatus
Rozšíření: Jeho původní areál zabíral většinu Afriky (chyběl jen v tropických deštných lesích a na absolutní poušti centrální Sahary), rovněž velkou část jihozápadní a střední Asie, zasahoval až do Indie. Do dnešních dnů zbylo z tohoto rozsáhlého území pro geparda jen přežalostné torzo, v současnosti se s jedinci tohoto monotypického rodu můžeme setkat poněkud častěji jen v některých oblastech jižní a východní Afriky (především Namibie, Botswana, Zambie, Malawi, Tanzanie a Keňa), v Asii se dochoval velmi vzácně jen na těžko přístupných lokalitách v Íránu. Dnešní areál představuje sotva 10 % původního rozšíření. Bývá rozlišováno pět poddruhů – nominátní žije na jihu Afriky (na našich snímcích), v severozápadní Africe pak A. j. hecki, ve východní Africe subsp. fearsoni, v severovýchodní Africe subsp. soemmerringi a subsp. venaticus se objevuje na severu Afriky a v Asii.

Způsob života: Je to druh křovinatých a travnatých savan a polopouští, žije převážně terestricky, na stromy šplhá jen příležitostně. Jeho strava je masitá, nejčastěji loví gazely, zejména gazelu Thomsonovu (Gazella thomsonii), ale také impaly (Aepyceros melampus) a jiná malá a střední zvířata. Gepard patří k nejrychlejším suchozemským savcům, může dosáhnout rychlosti od 80 až do 110 kilometrů za hodinu. V této rychlosti je však schopen lovit jen na kratší vzdálenosti, navíc úspěšnost gepardího lovu nebývá vysoká.
Samice pohlavně dospívají ve věku 21–22 měsíců; mláďata se rodí většinou po dvou či třech, jsou známa však i šesterčata (v chovech vzácně i osmerčata), oči otevírají 4–11 dnů po příchodu na svět, na nohy se začínají stavět zhruba po 12–13 dnech od otevření očí. Mláďata mají výraznou hřívu, která se později při dospívání zmenšuje. S matkou zůstávají do stáří 15 až 17 měsíců. Dožívají se věku okolo 6–8 let.

Popis: Tělo této kočkovité šelmy dosahuje délky 112–150 cm, ocas je 60–80 cm dlouhý, výška zvířete činí 67–94 cm. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 21–72 kg, přičemž samci jsou větší a těžší. Hlava geparda je poměrně malá, kulatá, nápadně dlouhé jsou jeho nohy. Srst je nažloutlá, šedivá nebo až béžová, s malými kulatými černými skvrnami. Ocas je poměrně dlouhý, jeho zadní třetina je pruhovaná, zakončen je potom bílou špičkou. Na rozdíl od jiných kočkovitých šelem jeho drápy nejsou zcela zatažitelné.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2015) řadí geparda k druhům zranitelným (VU), odhaduje se, že přežívá necelých 7 tisíc exemplářů. Nejvíce jich je na jihu Afriky (asi 4 tisíce), jen velmi málo v Íránu (asi 80 dospělých kusů).

Poznámka: K částečnému ochočení geparda došlo už ve starověkém Egyptě, byl tehdy používán k lovu. Oblíbeným zvířetem byl i na evropských královských dvorech, ostatně o chovu kočkovitých šelem dokonce i na císařském dvoře v Praze píše též slezský přírodovědec Kaspar Schwenckfeldt ve svém spisu Theriotropheum Silesiae z roku 1603.
Acinonyx jubatus
Acinonyx jubatus
Acinonyx jubatus
Acinonyx jubatus
Acinonyx jubatus
Fotografoval František Mazáč, v květnu 2012 (Namibie).