Odedávna bylo na Arabském poloostrově v Jemenu a Ománu známo několik velmi starých stromů baobabů (Adansonia digitata). Obvykle se uvádělo, že jde o výsadby, v nichž mají prsty kolegové námořníka Sindibáda, kteří zprostředkovávali obchod s východní Afrikou – a spolu s otroky přiváželi semena nebo sazenice stromu, který je na tamní savaně upoutal. V Ománu u městečka Dhalqut je jeden takový obrovitý strom jako turistická atrakce – něco jako „památný strom“ v české legislativě. Je v ohrádce a před ním je nadstandardně vybavené parkoviště i s veřejnou – podotýkám čistou – toaletou.
Teprve nedávno byl ovšem v ománském Dhofaru objeven „baobabový les“. Jde o porosty ve wádí Hinna nedaleko městečka Mirbat, ve skutečném lesním porostu na návětrném svahu horského hřbetu Jabal Samhan. Dominující dřevinou je zde místní endemit Anogeissus dhofarica, spolu s ním rostou zejména Acacia nilotica subsp. kraussiana a Blepharispermum hirtum. Badatelé zde napočítali několik desítek vzrostlých baobabů rozptýlených podél osy údolí: jsou natolik zřetelné, že jsme lokalitu docela snadno vytipovali v leteckých snímcích a trefili na „první přiblížení“. Tahle ománská populace nachýlila úvahy ve prospěch původnosti baobabu mimo africký kontinent – a dokonce se objevují jakési indicie, že by mohlo jít o samostatný taxon, třebas jen na poddruhové úrovni. V každém případě jsou zdejší baobaby v současnosti předmětem bádání.
Lokalita si rozhodně zaslouží ochranu – tím spíše, že po okraji wádí Hinna byla nedávno vybudovaná asfaltová silnice, takže stromy jsou vlastně na dosah ruky.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 24. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, wádí Hinna).