Syn.: Adenia sphaerocarpa subsp. isaloensis H. Perrier
Čeleď: Passifloraceae Juss. – mučenkovité
Adenia isaloensis
Rozšíření: Endemit jihozápadní části centrálního horského masivu Madagaskaru, vyskytuje se v oblasti národního parku Isalo, v regionu Ihorombe (provincie Fianarantsoa).
Ekologie: Roste v travnaté a křovinaté savaně, na stanovištích kamenitých a skalnatých, v nadmořské výšce od 300 do 1200 m.
Adenia isaloensis
Popis: Malá dvoudomá dřevitá liána vyrůstající z podzemní hlízy, nadzemní část kmínku je válcovitá, nezesílená. Listy jsou střídavé, řapíkaté, široce vejčité, 1,5–7(–9) cm dlouhé a 1,5–7(–8) cm široké, na listové bázi nad řapíkem (a částečně i na vrcholu řapíku) se nacházejí na poněkud vypouklé části čepele 2 žlázky, listy jsou celokrajné nebo mělce 3laločné, na vrcholu tupé nebo vykrojené. Květenství je axilární, s úponkou; květy jsou stopkaté, nažloutlá češule je úzká, nad ní vyrůstá vytrvávající kalich, který je 7–10(–13) mm dlouhý, korunní lístky jsou volné, bílé, menší než lístky kališní; samčí květy jsou malé, 19–28 mm dlouhé, tyčinek je 5, nitky jsou zhruba 5 mm dlouhé; samičí květy jsou 15–19 mm dlouhé, pestík je asi 9 mm dlouhý. Plodem je elipsoidní bobule, 4–4,5 cm dlouhá a dosahující 2–2,5 cm v průměru.
Využití: Mnohé druhy rodu se pěstují ve sbírkách sukulentních rostlin, mívají na bázi efektně zesílené stonky i tvarově pestré listy. V nabídce zahradnických firem lze najít i tento úzce endemický druh.
Poznámka: Rod Adenia čítá přes 100 druhů z tropů Starého světa. Jen na Madagaskaru najdeme asi 26 druhů, z nich 13 je zde endemických.
Adenia isaloensis
Adenia isaloensis
Adenia isaloensis
Adenia isaloensis
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 12. 10. 2016 (Madagaskar, NP Isalo).