Syn.: Githago segetum Link., Lychnis githago (L.) Scop.
Česká jména: koukol polnie (Černý 1517), koukol (Hájek 1562), koukol, falešný kmín černý (Huber 1596), koukol rolní (Presl 1819, Opiz 1852), knotovka koukol (Sloboda 1852), koukol polní (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: drema koukol, kúkol tetřice (Reuss 1853), kúkoľ (Novacký 1936), kúkoľ poľný (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité
Rozšíření: Původní je pravděpodobně ve východním Středozemí, odkud se rozšířil po celé Evropě, ale i na jiné kontinenty. U nás byl dříve velice hojným polním plevelem, který byl kromě horských oblastí rozšířen po celém území, dnes patří k našim nejohroženějším rostlinám.
Ekologie: Roste zejména na obilných polích (žito, oves), zřídka i ve lnu, vyskytuje se i na rumištích a obilných skládkách. V současnosti se objevuje jen velice vzácně, navíc jeho výskyt má většinou pouze přechodný charakter. Kvete od června do srpna.
Popis: Jednoletá nebo ozimá bylina s přímou, větvenou lodyhou, 30–100 cm vysokou. Dolní listy jsou obkopinaté, horní čárkovité až podlouhlé. Květy vyrůstají v chudokvětém vijanu a jsou dlouze stopkaté, kališní cípy jsou delší než koruna, korunní lístky jsou nachově fialové, vzácně i bílé. Plodem je tobolka. Druh je poměrně variabilní ve velikosti a stupni větvení lodyhy. V minulosti byla u nás uváděna i varieta brachycalyx OPIZ, která měla kališní cípy nepřesahující přes korunu.
Ohrožení a ochrana: Koukol polní patří ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (C1). Zákon tento druh nechrání. Ke kriticky ohroženým patří i na sousedním Slovensku (CR), ani zde není chráněn podle zákona. Zákonná ochrana mu však přísluší například v Maďarsku.
Ještě v polovině 20. století bylo rozšíření koukolu v našich nížinách a pahorkatinách hodnoceno jako hojné až obecné – takové údaje najdeme například i v Dostálově Květeně ČSR z roku 1950. V současnosti se jedná o druh v podstatě vyhynulý, řada nových nálezů pravděpodobně pochází jen z umělých výsadeb. Koukol se tak stal typickou obětí vyspělé agrotechniky.
Využití: V minulosti se koukol používal i v lékařství, zmiňuje se o něm Černý (1517) i Huber (1596). Rostlina je jednoznačně jedovatá. Avšak výroky o nevzácných smrtelných otravách lidí a hospodářských zvířat v minulosti se staly v botanické literatuře častější až v době, kdy začal být koukol stále intenzivněji likvidován, tedy především od čtyřicátých let 20. století. Důkazy o pravdivosti tohoto tvrzení se nám zatím nepodařilo dohledat.
Poznámka: Rodové jméno Agrostemma je původu řeckého, skládá se ze slov agros = pole a stemma = věnec. Druhové jméno githago zřejmě odkazuje k černuše, pro kterou Plinius používal latinské jméno gith. Koncovka -ago vyjadřuje podobnost.
V roce 2011 vybrali čtenáři BOTANY.cz koukol polní za rostlinu roku.
Fotografováno ve dnech 1. 8. 2003 (plod), 29. 6. 2004, 10. 4. a 31. 5. 2011 (květ a habitus), 23. 7. 2011 (semena). Fotografované rostliny pocházejí z kultury.
Pomozte nám při mapování rozšíření tohoto druhu:
Pokud tuto rostlinu někde v přírodě najdete, napište nám o tom.
5452 Polomené hory, okr. Litoměřice, Úštěk – část obce Tetčiněves, populace roste při východním okraji polní cesty společně s hlaváčkem letním, několik jedinců; v nedalekém lesíku silná populace koniklece lučního českého a sasanky lesní s koulenkou (Karel Filip, 2011).
5662 Hradecké Polabí, okr. Náchod, Provodov-Šonov, část obce Šereč, cca 260 m SV od obce, lem při západním okraji lesa, poblíž cesty, 1 rostlina (Tereza Putalová, 7. 6. 2008 a 14. 6. 2009)
6747 Šušicko-horažďovické vápence, okr. Klatovy, Čimice, cca 10 ex (David Průša, 18. 6. 2006)
6747 Šušicko-horažďovické vápence, okr. Klatovy, Čímice, mez při polní cestě na západním okraji obce, 540 m n. m., asi 250 rostlin (R. Paulič a V. Chán, červen 2005)
6865 Znojemsko-brněnská pahorkatina, Brno-venkov, Troubsko, rumiště v zarostlé zahradě u novostavby na místě původního pole, V část obce u železniční zastávky, křižovatka ulic Luční a Ostopovická ve V části obce poblíž železniční zastávky, cca 20 ex. (Deana Simonová, 8. 6. 2008); lokalita následně zničena
6968 Hustopečská pahorkatina, okr. Hodonín, Ždánice, východní část obce, úvratí lánu za posledními domy (Mojmír Mňačko, 2010)
6969 Hustopečská pahorkatina, okr. Hodonín, Moravany, školní pozemek v centru obce, půda pozemku byla vylepšena vybagrovanou hlínou z nějaké staré usedlosti (Mojmír Mňačko, 2010)
7071 Bílé Karpaty stepní, okr. Hodonín, Blatnička, asi 2,6 km SSZ od středu obce, travnatá mez pod kótou Kobylí hlava, 2 ex. (Zdeněk Podešva, 9. 6. 2004)
7071 Bílé Karpaty stepní, okr. Uherské Hradiště, Hluk, cca 700 m J od obce, před vodní nádrží Nové Díly, 1 rostlina na okraji řepkového pole a 9 rostlin o cca 150 m dál J směrem u polní cesty (Rostislava Svobodová, 28. 5. 2009)
7482 Poľana, okr. Zvolen, Hriňová-Skliarovo, hojne na políčkach (P. Eliáš jun., jún 2008)
7674 Žitavská pahorkatina, okr. Nitra, Dolné Štitáre, súkromné políčko na Z okraji obce, desiatky rastlín (P. Eliáš jun., máj 2007)
7680 Krupinská planina, Krupina, Kňazova dolina, hojne na súkromných políčkach, úhoroch a medziach (P. Eliáš jun., jún 2008)
