Syn.: Ailanthus glandulosa Desf., Toxicodendron altissimum Mill.
Čeleď: Simaroubaceae DC. – simarubovité
Ailanthus altissima
Rozšíření: Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa (Makaronésie, Severní Amerika, Austrálie, Nový Zéland, Havajské ostrovy), na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter (např. Tenerife, Gran Canaria aj.). U nás byl poprvé vysazen v roce 1865 na Hluboké. V minulosti byly ojedinělé adventivní výskyty zjištěny v Plzni, u Veltrus, v Praze, u Znojma. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i na jiných lokalitách.
Ekologie: Pajasan je vitální a nenáročná teplomilná dřevina, která odolává suchu, mírnému zasolení a emisím. Občas se pěstuje v parcích a v komunikační zeleni. Ve městech velice snadno zplaňuje do různých nádvoří, nádraží, uliček, průmyslových objektů atd. V Číně se vyskytuje v pásmu zhruba od 100 až do 2500 m n. m. Kvete v červnu.
Popis: Strom o výšce 20–25 m. Má rovný kmen s dlouho hladkou borkou. Koruna je řídká se silnými větvemi. Listy lichozpeřené, 5–13 jařmé, lístky kopinaté. Květy v koncových latách dlouhých 10–40cm, žlutozelené, dvoudomé. Květy s 10 tyčinkami a pestíkem, samčí květy s pestíkem zakrnělým. Plodem je křídlatá nažka, zbarvena do červena, postupně do žlutohněda.
Poznámka: Pajasan je dřevina rychle rostoucí, ale krátkověká.
Ailanthus altissimaAilanthus altissima
Ailanthus altissimaAilanthus altissima
Ailanthus altissima
Fotografováno v srpnu a září 2006 (Praha-Petřín).