Syn.: Bugula genevensis (L.) Mill., Teucrium genevense (L.) Crantz
Čeleď: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
Rozšíření: Druh je rozšířen ve velké části Evropy – od Francie až po Ural, dále Zakavkazí, východní Turecko, Írán. U nás se vyskytuje na většině území, především v nižších a středních polohách, ojediněle vystupuje až do hor.
Ekologie: Roste na loukách, mezích, stráních, v lesních lemech. Preferuje sušší půdy a světlo.
Popis: Vytrvalá bylina s větveným oddenkem bez plazivých nadzemních výběžků. Lodyha přímá, jedna – častěji jich je však více (až 8), 10–30(–45) cm vysoká, jemně až hustě pýřitá. Přezimující listy v chudé přízemní růžici jsou krátce řapíkaté, obvejčité až eliptické, 5–12 mm dlouhé a 2–5 mm široké, tupě zubaté, jemně chlupaté, vespod lysé. Lodyžní listy přisedlé, v horní části oddáleně zubaté. Lichopřeslenů bývá 6–12, jsou 4–12květé, tvoří vrcholový klas. Koruna květu až 18 mm dlouhá, pýřitě chlupatá, horní pysk velmi krátký. Barva bývá většinou modrá, výjimečně růžová nebo bílá. Horní listeny v hroznu jsou většinou trojlaločné a nafialovělé. Kvete od dubna do července, někdy remontuje i na podzim. Druh je značně variabilní.
Fotografováno dne 15. 5. 2004 (Chotuc).
