Syn.: Mimosa julibrissin Scop., Acacia julibrissin (Durazz.) Willd.
Česká jména: kapinice vonná (Presl 1846), albízie (Mareček 1994)
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Albizia julibrissin
Rozšíření: Oblast od Íránu a Ázerbájdžánu až po severní Barmu, Čínu, Koreu a Japonsko. V současnosti se pěstuje v mnoha teplých oblastech celého světa, hojně se vysazuje například i v celém Středozemí a na jihu USA. U nás se pěstuje pouze ojediněle jako kbelíková rostlina, která se musí přezimovat v bezmrazém prostoru.
Popis: Opadavý strom, který dorůstá i přes 10 m výšky. Má rozložitou korunu, letorosty jsou zelené, hranaté, hladké. Kůra kmene šedá a brázditá. Listy až 25 cm dlouhé, 2krát sudozpeřené, s 8–15 páry lístků, z nichž se každý skládá z dalších 15–30 párů lístků. Tyto lístky se na noc a při vysokých teplotách skládají. Květenství terminální, tvořené mnoha dlouze stopkatými hlávkami. Střední květy hlávek jsou oboupohlavné, okrajové samčí. Na květu jsou nápadné růžové, různě rozložené tyčinky s nitkami. Plodem je 10–20 cm dlouhý lusk. Kvete od května do září.
Albizia julibrissinAlbizia julibrissin
Albizia julibrissinAlbizia julibrissin
Využití: Tento druh albízie se pěstuje pro okrasu v parcích, zahradách i jako alejový strom v ulicích. U nás se pokusně pěstovala albízie i celoročně venku (teplá a chráněná poloha), několik let rostla i kvetla, ale nepřežila nepříznivý průběh některých extrémních zim.
Poznámka: Rodu propůjčil své jméno italský šlechtic Filippo del Albizzii.
Albizia julibrissin
Albizia julibrissin
Albizia julibrissin
Fotografovali Lubomír Rak, dne 27. 6. 2006 (Francie, Aix-en-Provence); Tomáš Mrázek, dne 18. 8. 2009 (Francie, kemp v Bagnères de Bigorre); Naďa Gutzerová, ve dnech 5. 10. 2011 a 4. 10. 2012 (Chorvatsko, Šibenik).