Syn.: Alchemilla minor Huds.
Česká jména: kontryhel sivý (Kubát 2002)
Slovenská jména: alchemilka sivkastá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Alchemilla glaucescens
Rozšíření: Areál se táhne Evropou s výjimkou Středozemí a nejzazšícho severu až téměř po Ural, izolovaně i na Korsice a na Krymu. Dryh byl zanesen i do Kanady. V ČR i na Slovensku patří k běžnějším druhům, spíše se vyhýbá chladným a vlhkým horám, ale i nejsušším a nejteplejším oblastem, zvláště územím s bazickými podklady.
Ekologie: Roste na loukách, suchých mezích a pastvinách, roste převážně na lehčích písčitých půdách a v nižších polohách se víceméně vyhýbá bazickým podkladům (vápence, vápnité pískovce, spraše), vyhýbá se i podmáčeným stanovištím, jako jsou vlhké luční deprese. Najdeme jej i v teplých a suchých územích, pokud jsou tam zastoupeny kyselé substráty. V horách vystupuje do nadmořských výšek kolem 1000 m. Nejsuchomilnější středoevropský druh rodu.
Alchemilla glaucescens
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří trsy; lodyhy a řapíky pokrývá husté odění tvořené vodorovně nebo šikmo vzhůru odstálými chlupy. Přízemní listy jsou v obrysu okrouhlé, slabě zvlněné, na líci sivozelené, na rubu poněkud světlejší a přitiskle hedvábitě chlupaté, asi do 1/3-2/5 laločnaté, laloky jsou polokruhovité až poloeliptické, s pravidelně rozloženými 4–6 téměř stejnotvarými zuby po každé straně. Květenství je spíše kompaktní, jeho vřeteno i květní stopky jsou hustě odstále chlupaté; květy jsou čtyřčetné; češule je baňkovitá, hustě chlupatá; kalíšek je výrazně drobnější než kalich; kališní cípy bývají vzpřímené; koruna chybí; tyčinky jsou 4; semeník je spodní, tvořený jediným plodolistem. Plodem je nažka.
Záměny: V ČR patří k druhům snadno poznatelným i bez větší zkušenosti s určováním kontryhelů. Rostliny tohoto druhu jsou nápadně bělavě chlupaté (intenzivněji než většina našich ostatních), nejdůležitějším znakem jsou ale květní stopky hustě chlupaté podobně jako češule. Takovou kombinaci znaků v ČR najdeme ještě u velmi vzácného druhu Alchemilla flabellata, která však nemusí mít chlupaté květní stopky u všech květů a báze výřezů mezi listovými laloky má celokrajné, mívá i vrcholy laloků plošší, až téměř uťaté, a poněkud užší češule. Ve slovenských horách se ovšem vyskytují ještě další druhy s podobnou znakovou výbavou; rozlišení A. glaucescens je tam obtížnější.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh Maďarska.
Poznámka: Stejně jako ostatní naše kontryhele jde o apomiktický druh, je však velmi dobře vyhraněný a mezi dalšími zástupci rodu v ČR nemá žádného blízkého příbuzného.
Alchemilla glaucescens
Alchemilla glaucescens
Alchemilla glaucescens
Fotografovala Alena Vydrová, dne 7. 6. 2009 (vojenský újezd Boletice, v prostoru zaniklé osady Bláto).