Čeleď: Medullosales, Alethopteridaceae Wagner
Alethopteris
Rozšíření: Vyhynulé prvohorní lyginodendrovité (kapraďosemenné) rostliny. Největšího rozšíření dosáhly tyto rostliny ve svrchním karbonu a spodním permu, tedy zhruba před 325 až 251 miliony lety. Poslední kapraďosemenné rostliny přežívaly až do druhohorní křídy. Jejich nálezy jsou známy z Evropy a Severní Ameriky. Představovaly počáteční vývojové stadium nahosemenných rostlin.
Taxonomická problematika: V roce 1822 představil francouzský paleobotanik Adolphe-Théodore Brongniart (1801–76) ve své knize Histoire des vegetaux fossiles umělý systém určování zkamenělých listů kapradin. Princip spočívá ve sledování tvaru listů a lístků, charakteru jejich žilnatiny apod. Na tomto základě se tedy spojují do jednotlivých společných celků i zástupci různých rodů, konkrétní typ olistění může být vlastní i zcela odlišným rostlinným skupinám. Listy tedy mohou patřit nejen kapradinám a kapraďosemenným rostlinám, ale třeba i cykasorostům. Přesto je toto dělení dodnes používáno, výrazně usnadňuje třídění zkamenělin. Systém později ještě upravil německý paleobotanik Henry Potonié (1857–1913). Jsou tedy rozlišovány umělé rody:
Sphenopteris – lístky jsou řapíčkaté nebo přisedlé, dělené, do různé hloubky vykrajované.
Pecopteris – lístky celistvé, nesbíhavé, žilky se nespojují, přisedají kolmo a celou bází.
Lonchopteris – lístky jazykovité až trojúhelníkovité, celistvé, připojené širokou bází, žilky vzájemně propojené.
Neuropteris – lístky jazykovité až oválné, se srdčitou bází, občas i řapíčkaté, celistvé, připojené k vřetenu v jednom bodě, žilky se nespojují.
Linopteris – lístky jazykovité až oválné, připojené v jednom bodě, žilky vzájemně propojené.
A také samozřejmě zde zmiňovaný rod Alethopteris.
Alethopteris
Popis: Umělý rod Alethopteris označuje rostliny s lístky jazykovitými až trojúhelníkovitými, celistvými, zašpičatělými, ale i tupě zaoblenými, po vřetenu sbíhavými, žilky jejich lístků se nespojují, ve spodní části jsou lístky spojené se sousedními lístky. Byly to povětšině rostliny křovitého až nízce stromovitého habitu se slabým druhotným dřevem a rozvinutou dření.
Poznámka: Vědecké jméno Alethopteris poprvé použil v roce 1825 hrabě Kašpar ze Šternberka (1761–1838) ve svém díle Versuch einer geognostisch-botanischer Darstellung der Flora der Vorwelt.
Alethopteris
Fotografie Alethopteris bohemica (karbon) z Otvovic a Alethopteris distantinervosa (karbon) z Kladna byly pořízeny v Galerii minerálů a fosílií Geosvět Praha.