Syn.: Betula alnus var. incana L., Betula incana (L.) L. f.
Česká jména: volše (Hájek 1562, Zalužanský 1592, Veleslavín 1598), olše šedá (Kubát 2002)
Čeleď: Betulaceae S. F. Gray – břízovité
Rozšíření: Souvisle roste ve střední, východní, jihovýchodní a severní Evropě, jižněji pak jenom ostrůvkovitě. Na jih zasahuje po Albánii a Bulharsko, směrem na západ roste po Kavkaz a západní Sibiř. V poddruzích také Dálný východ a Severní Amerika (např. A. i. subsp. tenuifolia). Druhotně na Azorských ostrovech.
V České republice se vyskytuje hojně ve všech horských a podhorských oblastech. Podél vodních toků pak často sestupuje do nižších poloh.
Ekologie: Osidluje břehy horských řek, potoků a balvanité náplavy. Roste i na hlinitých, ale jen občas zaplavovaných půdách. Vyžaduje dobře provzdušněnou půdu a nesnáší stagnující vodu. Olše šedá je diagnostickým druhem podsvazu Alnenion glutinoso–incanion. Kvete v březnu a dubnu.
Popis: Jedná se o 6–20 m vysoký strom či keř, s přímým štíhlým kmenem a vejcovitou hustou korunou. Letorosty jsou pýřité, olysávající a nelepkavé. Olše šedá má světle šedohnědou borku, s nezřetelnými lenticelami, která i ve stáří zůstává hladká. Pupeny jsou stopkaté, tupě špičaté, plstnaté a nelepkavé. Čepel listu bývá 4–12 cm dlouhá a 3–9 cm široká. Tvarově je vejčitá, na horní straně špičatá, nebo zašpičatělá, na bázi pak uťatá až slabě srdčitá. Okraj čepele je dvojitě pilovitý až mělce laločnatý. Spodní strana listu je šedě chlupatá až plstnatá. Řapík listu je cca 1,5–2,5 cm dlouhý. Samčí jehnědy jsou 7–9 cm dlouhé a bývají uspořádány po 3–5 na koncích větviček. Samičí jehnědy rostou po 4–8 a mají načervenalou barvu. Plodní šištice jsou vejcovitě kuželovité, 10–16 mm dlouhé a přisedlé. Plodem je úzká plochá nažka, rezavě hnědé barvy.
Využití: Používá se jako přídavná a meliorační dřevina v mrazových polohách a na neplodných půdách při zpevňování sesuvných svahů. Je také vhodná k zalesňování extrémních stanovišť. Její okrasné kultivary se hojně pěstují v zahradách a parcích.
Poznámka: Jedná se o rychle rostoucí mrazuvzdornou dřevinu, náročnou na světlo. Plodí již velmi brzy, někdy i v 6 letech. Dožívá se maximálně 50 let. V konkurenci jiných druhů dřevin je málo odolná.
Fotografováno v květnu 2008 a 7. 4. 2009 (Česko, Morava, Liptál).