Syn.: Alnus incana var. rubra (Bong.) Regel, Alnus oregana Nutt.
Čeleď: Betulaceae S. F. Gray – břízovité
Alnus rubra
Rozšíření: Roste při pobřeží Tichého oceánu na západě Severní Ameriky, od jižní Aljašky po střední Kalifornii. Ve vnitrozemí je vzácná, malé arely leží v Britské Kolumbii a ve státě Idaho.
Ekologie: Břehy řek, jezer, ale i na pobřeží, bažinatá místa nebo zalesněné svahy ve velmi vlhkém oceánickém klimatu, na živinami zásobených půdách s vysokou hladinou podzemní vody. Vystupuje nejvýše do 300 m n. m. Velmi rychle rostoucí dřevina, žije v symbióze s bakteriemi asimilujícími vzdušný dusík, a proto na vlhkých pasekách může být konkurenčně zdatnější než jehličnany.
Alnus rubra
Popis: Jednodomý opadavý strom až 28 m vysoký, často několikakmenný, s úzkou kuželovitou korunou; borka je žlutohnědá, hladká, posléze se rozpadá do mělce rýhovaných pravoúhlých šupin. Listy jsou střídavé, s řapíkem 2–8 mm dlouhým; čepel je vejčitá až oválná, 6–16 cm dlouhá a 3–11 cm široká, hladká, na bázi klínovitá až široce zaokrouhlená, na okraji podvinutá, dvakrát pilovitá, na vrcholu špičatá nebo tupá; šupiny na bázi 2–3, z nich 2 vnější jsou identické. Samčí jehnědy, někdy sdružené po 2–6, jsou 3,5–14 cm dlouhé; za každou šupinou bývají 3 květy; tyčinky bývají 4. Samičí květenství šištice vyrůstají po (1–)3–8 na 0,1–1 cm dlouhých stopkách; za každou šupinou bývá po 2 květech; gyneceum tvoří 2 srostlé plodolisty. Plodenství je zdřevnatělá vejcovitá až téměř kulovitá šištice 1–3,5 cm dlouhá a 0,6–1,5 cm široká; nažky jsou zploštělé, křídlo je užší než tělo nažky.
Alnus rubraAlnus rubra
Alnus rubra
Alnus rubra
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 7. a 8. 7. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver Island: French Beach, Bemberton Provincional Park a údolí řeky Clayoquot).