Syn.: Aloe barbadensis Mill., Aloe vulgaris Lam.
Česká jména: aloes obecný (Presl 1846)
Čeleď: Asphodelaceae Juss. – asfodelovité; Liliaceae Juss. – liliovité; Xanthorrhoeaceae Dum.
Aloe vera
Rozšíření: Planě se tento druh vyskytuje na Arabském poloostrově, do Evropy se zřejmě dostal nejdříve do Španělska, kam jej přivezli Maurové. Sami Španělé začali později pěstovat Aloe vera i v Novém světě, prosluly především plantáže na karibském ostrově Barbados. Od dávnověku se pěstuje v mnoha dalších subtropických i tropických oblastech světa jako rostlina léčivá i dekorativní, občas zde také zplaňuje (např. Kanárské a Kapverdské ostrovy).
Popis: Sukulentní bylina, 50–80 cm vysoká, listy v růžici silně dužnaté, až 50 cm dlouhé, světle zelené až šedozelené, pokryté bílými skvrnkami, na okrajích zubaté, květní stvol větvený, květenstvím je hrozen, květy trubkovité, žluté, kvete od prosince do června.
Využití: Jedná se o velice dobře známou léčivou rostlinu, používá se při léčbě popálenin a povrchových poranění kůže, užívá se i vnitřně. Rostlinu zpracovává farmaceutický i kosmetický průmysl, vyrábějí se z ní masti, gely, šampony i sirupy. Její účinky jsou mnohdy námětem květnatých reklamních ód, které rostlinu připodobňují ke všeléku – pravda bude ale zřejmě trochu prozaičtější, navíc rostlina je jedovatá, její požívání je vhodné konzultovat s odborníkem.
Poznámka: U nás se Aloe vera s oblibou pěstuje jako pokojová rostlina.
Aloe veraAloe vera
Aloe veraAloe vera
Aloe vera
Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 26. 3. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Tenerife, park v Puerto de la Cruz); Naďa Gutzerová, 11. 3. 2012 (Fuerteventura, polní kultura v Tuineje-Tiscamanita).