Syn.: Alyssoides graeca Jávorka, Alyssum oederi Durande, Alyssum utriculatum L., Alyssum vesicaria L., Cistocarpium utriculatum (L.) Spach, Crucifera utriculata E. H. L. Krause, Myagrum utriculatum (L.) Bergeret ex DC., Vesicaria graeca Reut., Vesicaria reticulata Poir., Vesicaria utriculata (L.) DC., Vesicaria utriculata Lam.
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Alyssoides utriculata
Rozšíření: Roste v jižních a jihozápadních Alpách (ve Francii, Švýcarsku a Itálii), jakož i v italských Apeninách, v nichž zasahuje až do provincie Basilicata. Dále se vyskytuje v balkánských pohořích od Chorvatska po Řecko a Bulharsko, a také v rumunských jižních Karpatech.
Ekologie: Dává přednost mělkým půdám, často provází skalní štěrbiny, terásky nebo sutě. Velmi často se vyskytuje na vápnitém podloží. Vystupuje do nadmořské výšky 1500 m.
Alyssoides utriculata
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina až polokeřík; lodyhy jsou nevětvené, 20–50 cm dlouhé. Přízemní listy tvoří růžici, jsou střídavé obkopinaté až kopisťovité, až 2,5 cm dlouhé a 0,7 cm široké, jednožilné, celokrajné, špičaté, na ploše téměř lysé, jen s velmi roztroušenými hvězdovitými a jednoduchými chlupy. Květenství je zpočátku téměř okolík, později se prodlužuje; květní stopky jsou přímo odstálé, za plodu až 1 cm dlouhé; kališní lístky jsou 8–12 mm dlouhé, přímo odstálé, na bázi vakovité; korunní lístky jsou 1,5–2 cm dlouhé, žluté; tyčinek je 6; blizna je hlavatá. Plody jsou kulovité šešulky, ve zralosti 1–1,2 cm v průměru, na jejich bázi je vyvinutý asi 4 mm dlouhý gynofor; semena jsou početná, čočkovitá, asi 4 mm v průměru, hnědá.
Alyssoides utriculata
Alyssoides utriculata
Alyssoides utriculata
Alyssoides utriculata
Fotografováno dne 15. 5. 2016 (Černá Hora, Kotor).