Syn.: Amanita inaurata var. umbrinolutea Gillet, Amanita umbrinolutea (Secr. ex Gillet) Bertill., Amanita umbrinolutea var. flaccida D. A. Reid, Amanita vaginata var. battarrae (Boud.) E.-J. Gilbert, Amanitopsis battarrae Boud., Amanitopsis umbrinolutea (Gillet) E.-J. Gilbert, Amanitopsis umbrinolutea (Gillet) Courtec., Amanitopsis vaginata var. umbrinolutea (Secr. ex E.-J. Gilbert) Wasser – pošvatka žlutoolivová, pošvatka obecná žlutoolivová
Čeleď: Amanitaceae R. Heim ex Pouzar – muchomůrkovité
Amanita battarrae

Amanita battarrae

Rozšíření: Vyskytuje se v lesích mírného pásu, kde upřednostňuje vyšší polohy.
Ekologie: Roste v lese, není náročná na typ lesa. Roste v období červen až listopad.
Popis: Plodnice vyrůstá až 20 cm výšky. Klobouk dorůstá 3–12 cm šířky, je šedožlutě až šedookrově zbarvený s tmavějším středem, často barevně směřujícím k hnědé barvě. Klobouk je v mládí vejčitý, později plně rozložitý se středovým hrbolkem, poměrně masitý. Zřetelné rýhování klobouku zasahuje od okraje do 2/3, pokožka je hladká, lepkavá. Lupeny jsou bělavé. Třeň se směrem k bázi pozvolna rozšiřuje, jeho povrch je mírně šupinkatý, často tygrovaně zabarvený, výrazněji ve spodní části. Barva je bílá, krémová až mírně nažloutlá. Třeň je bez prstenu, má výraznou pochvu, která po poranění mírně červená. Uvnitř je třeň dutý, dužnina je bílá, velmi křehká, chuť je mírná, vůně nevýrazná.
Záměny: Nejpodobnější je muchomůrka pochvatá (Amanita vaginata), které chybí ve zbarvení přimíšené teplejší odstíny. Často je m. žlutoolivová označována za barevnou formu m. pochvaté. Dále může být zaměňována např. za muchomůrku zelenou (Amanita phalloides), která má prsten, klobouk zeleně zbarvený a nemá vroubkovaný povrch.
Poznámka: Za syrova mírně jedovatá, po tepelné úpravě jedlá. Vzácnější druh.
Amanita battarrae
Fotografováno dne 26. 8. 2006 (Děčínsko, Malá Veleň).