Syn.: Agaricus ceciliae Berk. et Broome, Amanita inaurata Secr., Amanita inaurata Secr. ex Gillet, Amanita strangulata sensu auct. mult., Amanitopsis ceciliae (Berk. et Broome) Wasser, Amanitopsis inaurata (Secr. ex Gillet) Fayod – muchomůrka šupinatá
Čeleď: Amanitaceae R. Heim ex Pouzar – muchomůrkovité
Amanita ceciliae
Rozšíření: Mírný pás, oblasti termofytika, jižní svahy. Zpravidla ve světlých habrových lesích.
Ekologie: Roste v červnu až říjnu, nepříliš hojně až vzácně, jednotlivě nebo v malých skupinkách v listnatých či smíšených lesích na neutrálních až vápenitých půdách.
Popis: Muchomůrka stroupkatá má klobouk až 20 cm široký. Na okraji je dlouze rýhovaný a na povrchu pokrytý tlustými, velkými, nahnědlými či našedlými (později až černavými) bradavkami s vroubkovaným okrajem. Pokožka klobouku je zbarvená od špinavě žluté přes plavě hnědou až do tmavohnědé barvy, na okraji klobouku bývá světlejší; vzácně se vyskytují i albinotické formy. Třeň je rovný, dlouze válcovitý, v dolní polovině pokrytý nahnědlými nebo šedavými šupinkami, na bázi s kroužkatými zbytky pochvy (na rozdíl od pošvatek, které mají výraznou pochvu). Stejně jako u ostatních pošvatek je bezprstenný.
Záměny: Může být zaměněna s některými jinými pošvatkami se zbytky vela na klobouku, např. s muchomůrkou Beckerovou (Amanita beckeri).
Ohrožení a ochrana: Amanita ceciliae je v Červeném seznamu hub ČR zařazena mezi ohrožené druhy (EN).
Poznámka: Nejedlá, mírně jedovatá. Pozor na záměnu s jedlými pošvatkami.
Amanita ceciliaeAmanita ceciliae
Fotografováno dne 15. 6. 2007 (Děčínsko, Malá Veleň).