Syn.: Agaricus strobiliformis Paulet ex Vittad., Amanita solitaria f. strobiliformis (Paulet ex Vittad.) Cetto, Amanita solitaria var. strobiliformis (Paulet ex Vittad.) Costantin et L. M. Dufour, Armillaria strobiliformis (Paulet ex Vittad.) Locq., Hypophyllum strobiliforme (Paulet ex Vittad.) Paulet
Česká jména: katmanka šiškovitá (Velenovský 1920), muchomůrka šiškovitá (Veselý 1972, Antonín 2006)
Slovenská jména: muchotrávka šiškovitá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Amanitaceae R. Heim ex Pouzar – muchomůrkovité
Amanita strobiliformis
Rozšíření: Je známa z Evropy.
Ekologie: Vyrůstá vzácně ve vlhkých letech v červenci až listopadu v teplejších oblastech, ve světlých listnatých lesích nebo na jejich okrajích, obvykle na vápnitém podkladu. Objevuje se jednotlivě, i ve skupinách.
Amanita strobiliformis
Popis: Klobouk má průměr 10–25 cm, v mládí je polokulovitý, později vyklenutý až plochý, na okraji s útržkovitými zbytky vela. Povrch klobouku má bělavou, našedlou nebo světle šedohnědou barvu, je pokrytý nepravidelnými bradavkami o něco tmavšími, někdy až hnědými, plochými nebo vystouplými. Lupeny jsou husté, výrazně volné, s jemně zubatým ostřím, mají bílou barvu, ve stáří krémovou. Třeň je vysoký 10–20 cm, 2–4 cm široký, válcovitý, na bázi hlíznatý, báze hluboko ponořená v půdě. Povrch třeně je hrubě vločkatý, na bázi má jeden až několik kroužků, nemá pochvu. Na třeni je v mládí široký převislý rýhovaný bílý prsten, který ve stáří mizí. Dužnina je bílá, chuť i vůně nevýrazná. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní, 10–14,5 × 7–9,5 µm velké.
Amanita strobiliformis
Záměny: Podobná může být ohrožená muchomůrka ježatohlavá (Amanita solitaria), která má vzpřímené jehlanovité bradavky na klobouku, a kriticky ohrožená muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii) se vzpřímenými bradavkami na klobouku a odstále šupinatým třeněm pod prstenem.
Využití: Není jednoznačný názor na to, je-li jedlá. Je vzácná, je třeba ji chránit, i když v Červeném seznamu hub (makromycetů) ČR zatím chybí. Na Slovensku je chráněná.
Poznámka: Plodnice muchomůrky šiškovité silně akumulují z půdy stříbro (hyperakumulace).
Amanita strobiliformis
Amanita strobiliformis
Fotografováno ve dnech 19. 8. 2010 (Praha 6) a 17. 10. 2010 (u Řevnic).