Syn.: Ananas sativus Lindl.
Česká jména: ananas pravý (Presl 1846), ananasovník, ananas (Mareček 1994)
Čeleď: Bromeliaceae Juss. – ananasovité
Ananas comosus
Rozšíření: Pochází zřejmě z Jižní Ameriky, v této oblasti se dosud vyskytuje i na přírodních stanovištích (od Venezuely a Guyany až po Paraguay). Je velmi pravděpodobné, že Indiáni znali tuto rostlinu od nepaměti. Po objevení Ameriky (1492) se záhy ananas dostal i do Starého světa, na jeho rozšíření měli největší podíl Portugalci. V Evropě byl pěstován především ve skleníkových kulturách v Anglii, byl však oblíben mezi vysokou aristokracií i u nás – býval součástí „rostlinného inventáře“ v zámeckých oranžeriích a sklenících (první doklady pocházejí z doby okolo roku 1750). Módním bylo pěstování ananasu především v 19. století. Nejrozsáhlejší plantáže se v současnosti nacházejí v tropických oblastech Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Nejblíže k Evropě je možné se s kulturou ananasu setkat na portugalské Madeiře.
Popis: Vytrvalá bylina, až 150 cm vysoká, listy (30–50) v přízemní růžici až 120 cm dlouhé, na okraji zubaté, zašpičatělé, lodyha vyrůstá ze středu růžice, až 30 cm vysoká, na konci se strboulovitým květenstvím, květy modré, později nachové. Plodenství je zakončeno chocholem zelených listů. Pěstuje se v několika kultivarech.
Využití: Ananasovníky se pěstují pro chutné plody, konzumují se syrové, používají se i pro výrobu kompotů, marmelád, jsou používány i při výrobě lihovin. Šťáva ananasu je i vyhledávaným léčebným prostředkem, slouží především při žaludečních a střevních potížích. Z listů se také získává vlákno.
Ananas comosusAnanas comosus
Ananas comosus
Fotografováno dne 28. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, Funchal).