Syn.: Anarrhinum anarrhinum (L.) Druce, nom. inval., Anarrhinum linnaeanum Jord. et Fourr., Anarrhinum lusitanicum Jord. et Fourr., Anarrhinum violaceum Dulac., Antirrhinum bellidifolium L., Dodartia linaria Mill., Linaria bellidifolia (L.) Dum. Cours., Simbuleta bellidifolia (L.) Kuntze
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Anarrhinum bellidifolium
Rozšíření: Druh jihozápadní Evropy a severozápadní Afriky, jeho areál se táhne od jihozápadního Německa přes střední Francii a celý Pyrenejský poloostrov až do severního Maroka.
Ekologie: Roste v lesních lemech a v xerofilních křovinách, také na travnatých a skalnatých stanovištích, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2000 m. Kvete od března až do října.
Anarrhinum bellidifolium
Popis: Dvouletá až vytrvalá bylina, lysá nebo někdy v horní části řídce papilnatá. Lodyha je přímá, 80–100 cm dlouhá, hustě olistěná. Přízemní listy jsou uspořádané v růžici, jsou řapíkaté, obkopinaté až obvejčité, 30–80 mm dlouhé a 15–30 mm široké, na okraji nepravidelně zubaté, na vrcholu tupé; lodyžní listy jsou dlanitě 3–5četné, dělené do čárkovitých až kopinatých úkrojků, které jsou 10–45 mm dlouhé a 1–5 mm široké. Květenství je terminální, hroznovité, jednoduché nebo i větvené, poměrně husté, květní stopka je asi 1 mm dlouhá, kratší než listen; kalich je 5četný, kališní cípy jsou úzce kopinaté, 1–2 mm dlouhé, špičaté; koruna je 4–6 mm dlouhá, namodralá až nafialovělá, dvoupyská, horní pysk je dvoulaločný, dolní trojlaločný, ostruha je zahnutá, zhruba stejně dlouhá jako kališní cípy; tyčinky jsou 4. Plodem je kulovitá tobolka, až 3,5 mm dlouhá.
Poznámka: K rodu Anarrhinum je v současnosti započítáváno osm akceptovaných druhů, které se vyskytují v západní a jižní Evropě, v severní Africe i jihozápadní Asii.
Anarrhinum bellidifolium
Anarrhinum bellidifoliumAnarrhinum bellidifolium
Anarrhinum bellidifolium
Anarrhinum bellidifolium
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 26. 4. 2017 (Portugalsko, Parque Natural do Douro Internacional, Freixiosa).