Pouhých 160 km východně od malgašského hlavního města Antananarivo – což tedy v madagaskarských poměrech může znamenat i čtyři hodiny jízdy autem, klikatá a dokonce i asfaltová silnice je totiž často ucpaná kamiony jedoucími do největšího přístavu ostrova – najdeme v okolí městečka Andasibe několik turisticky poměrně četně navštěvovaných chráněných území. Blízkost hlavního města báječně garantuje, že skoro každý, kdo přicestuje na Madagaskar letadlem, zákonitě skončí právě tady. Všechna tato chráněná území leží v regionu Alaotra-Mangoro, v provincii Toamasina.
Andasibe
Samo městečko je nevelké, žije v něm něco přes 12 tisíc obyvatel, vzniklo už v průběhu 19. století, ještě v době existence samostatného malgašského království Imerina – připomeňme, že Francouzi vtrhli do Antananarive až v roce 1895, hrdí Malgašové si tedy udrželi svou nezávislost déle než Češi. A právě v nedalekém městečku Moramanga začalo v roce 1947 i povstání Malgašů proti francouzským kolonialistům. Samostatnosti se ostrov dočkal až v roce 1960.
Od bezpočtu dalších malgašských obcí se Andasibe odlišuje především existencí výstavné železniční stanice na trati spojující hlavní město s přístavem Toamasina na východním pobřeží.
Andasibe
Zdejší nádraží je dnes spíše turistickou atrakcí, mnoho vlaků tady zrovna nestaví – ty osobní by se snad měly objevovat v pondělí a úterý, taky ve čtvrtek a pátek, můžete si ale rezervovat i vlak vlastní (oblíbený je třeba vláček Micheline „Viko-Viko“). Dříve ale bývalo Andasibe oblíbenou obědovou zastávkou vlaků: ráno jste vyrazili z Antananarive, pak chutně poobědvali v Andasibe a navečer jste se mohli vykoupat v oceánu (fungovalo to samozřejmě i opačně).
Andasibe
Traduje se, že dopravní infrastrukturu Madagaskaru vybudovali v době francouzské okupace především Číňané. Snad tedy ani nepřekvapí, že většinu zdejších obyvatel živí především pěstování rýže (Oryza sativa), ale i batátů (Ipomoea batatas) a manioku (Manihot esculenta). Na eventuální čínské vazby by snad mohl poukazovat i nález čínské medicinálně používané orchideje Gastrodia elata jižně od Andasibe, ale celé okolí je silně zamořeno třeba i jihočínským ostružiníkem Rubus alceifolius. V roce 1940 byly nedaleko odtud otevřeny grafitové doly, obyvatelé se tedy již nemuseli živit jen tradičním hospodařením, jejich počet se značně zvýšil. Avšak v současnosti industrializace oblasti pokročila ještě výrazněji: na nedaleké lokalitě Ambatovy byl v roce 2006 otevřen obří niklový důl, který má každoročně vyprodukovat 60 tisíc tun niklu, 5600 tun kobaltu a 210 tisíc tun síranu amonného, a to po dobu nejméně 29 let. Samozřejmě, že ve všech dostupných informačních zdrojích se můžeme s nadšením dozvědět, že důl nebude mít absolutně žádný negativní dopad na krajinu, naopak jí přinese jen samý užitek a ještě navíc dopomůže k prosperitě celého Madagaskaru, možná i celé subsaharské Afriky, planety či snad i dobré poloviny všech okolních černých děr a kvasarů.
Andasibe
Už od koloniální éry bylo v okolí Andasibe značně těženo i dřevo – vždyť jen železniční parovozy ho spotřebovaly velké množství, místní pily řezaly bez přestání. A také se pálilo dřevěné uhlí a rýžovalo zlato. Okolní krajina byla silně odlesněna, byla založena i nová pole a zahrady, na ruderálech a podél cest i železniční tratě se rozbujela zbrusu nová a obzvláště houževnatá flóra. Jen pro příklad uveďme alespoň pár nejčastějších invazivních druhů, které jsme zde zaznamenali:
Ageratum conyzoides (Asteraceae)
Clidemia hirta (Melastomataceae)
Desmodium uncinatum (Fabaceae)
Grevillea banksii (Proteaceae)
Grevillea robusta (Proteaceae)
Lantana camara (Verbenaceae)
Persicaria chinensis (Polygonaceae)
Psidium cattleianum (Myrtaceae)
Rosa sp. (Rosaceae)
Rubus alceifolius (Rosaceae)
Rubus rosifolius (Rosaceae)
Sphagneticola trilobata (Asteraceae)
Thunbergia alata (Acanthaceae)
Tropaeolum majus (Tropaeolaceae)
Urena lobata (Malvaceae)
Andasibe
Změna nastala v roce 1989, kdy zde byl založen Parc national d’Andasibe-Mantadia s rozlohou 154,8 km2, který údajně z 80 % pokrývá primární tropický horský les – park se nachází v nadmořské výšce od 800 do 1260 m. Floristicky oblast patří k Východomadagaskarské provincii. Prší tady zhruba 210 dnů v roce, průměrný roční srážkový úhrn činí 1700 mm. Národní park se skládá ze dvou částí: ta menší a dostupnější existovala už za koloniálních dob pod francouzským názvem Perinet a v současnosti se jmenuje podle řeky Analamazaotra (Réserve spéciale d’Analamazaotra). Větší Mantadia se nachází jen pár kilometrů severně odtud. Území se sice dostalo ochrany, avšak místní obyvatelstvo přišlo o řadu příležitostí k obživě. Začalo se proto více spoléhat na turistický ruch.
Andasibe
Do národního parku se v současnosti dostanete jen s místními placenými průvodci, kteří jsou zvyklí hlavně na davy francouzských a švýcarských důchodců, jimž pro úsměv na rtu stačí třeba jen pár selfíček s ochočenými lemury. Přírodovědně orientované našince však v lásce nejspíš nemají. Naše jinak naprosto nekonfliktní webová kolegyně (a věřte, že vím dobře, co říkám) zde zažila prapodivné až dramatické dobrodružství s místní průvodcovskou službou, ba dokonce i s policií. Ke vzniku incidentu téměř mezinárodního formátu přitom stačilo pouze to, že čeští turisté vyžadovali, aby zaplacený celodenní program v národním parku v ceně několika tisíc českých korun nekončil už ve 13.30 h a průvodkyně neodmítala ujít v rámci tohoto programu 6 km za den. Pokud pojedete na Madagaskar na vlastní pěst bez ochrany profesionální cestovní kanceláře, připravte se i na tyto možné zážitky. Ono je totiž na průvodcovství v národních parcích Madagaskaru nahlíženo nezřídka jako na dost slušný byznys – inu, místní už se sekerou do lesa nemohou a nějakého toho lemura si už taky jen tak z kůže nestáhnou. Když to tu máme chránit, drazí Evropané, tak plaťte.
Andasibe
Naštěstí není to na celém Madagaskaru stejné, i v tomto koutě ostrova najdeme příklad daleko libější – stačí se podívat hned do další místní rezervace s názvem Mitsinjo. Tu spravuje nevládní organizace Association Mitsinjo, kterou založili sami zdejší občané v roce 1999, v současnosti organizace pracuje s podporou finské vlády. A tak například provázejí návštěvníky po okolí, avšak zároveň se věnují i zalesňování okolní krajiny původními dřevinami, což je na silně odlesněném Madagaskaru určitě činnost záslužná. Malé relikty původních deštných lesů se snaží navzájem propojit koridory nové výsadby, čímž chtějí zajistit volnější pohyb zvěře. Zároveň tyto zásahy v krajině lépe zadržují vodu a snižují riziko půdních erozí. K výsadbě používají vlastní sadbu ze svých školek, v nichž produkují ročně v průměru 30 tisíc sazenic zhruba stovky endemických druhů deštného lesa. Dokonce i vy si tady můžete vysadit stromek či keř. Ovšem organizace plní i řadu jiných úkolů, které jsou pro našince snad vcelku neobvyklé, leč v této zemi navýsost cenné: takže pomáhají seznamovat obyvatelstvo s plánovaným rodičovstvím a rozdávají antikoncepci, zřizují nové zdroje pitné vody, distribuují moskytiéry a poskytují antimalarickou osvětu, pořádají školení a semináře o alternativních zemědělských postupech, zavádějí do oblasti včelařství atd. Nevládní organizace skutečně funguje velmi široce a dobře, příjemná je i návštěva jejich orchidejové zahrady.
Andasibe
Život na Madagaskaru pro většinu místních obyvatel snadný nejspíš nebude. Ostrov patří k nejchudším zemím světa, počet jeho obyvatel stále narůstá, lidská sídla vytlačují poslední relikty panenské přírody tohoto ostrova. O přírodní bohatství ostrova se hlásí i zahraniční investoři, budují se tu nové doly, lomy, továrny, investice proměňují zdejší poměry bytostně svázané se starými kulturními tradicemi ostrovanů od základu. Jestli je Madagaskar na dobré cestě, posuzovat odmítám.
Andasibe
Z původních druhů této oblasti jen stručně poznamenáváme například:

Abrahamia thouvenotii (Anacardiaceae)
Adenia acuta (Passifloraceae)
Aerangis articulata (Orchidaceae)
Aerangis citrata (Orchidaceae)
Aerangis ellisii (Orchidaceae)
Aerangis fastuosa (Orchidaceae)
Aerangis macrocentra (Orchidaceae)
Aerangis modesta (Orchidaceae)
Aerangis pallidiflora (Orchidaceae)
Aerangis seegeri (Orchidaceae)
Aframomum angustifolium (Zingiberaceae)
Amyrea humbertii (Euphorbiaceae)
Anacolosa casearioides (Aptandraceae)
Angraecum viguieri (Orchidaceae)
Anthocleista amplexicaulis (Gentianaceae)
Anthocleista madagascariensis (Gentianaceae)
Antrophyum malgassicum (Pteridaceae)
Aphloia theiformis (Aphloiaceae)
Apodocephala pauciflora (Asteraceae)
Aristea cladocarpa (Iridaceae)
Asparagus simulans (Asparagaceae)
Aspidostemon conoideus (Lauraceae)
Asystasia gangetica (Acanthaceae)
Bakerella clavata (Loranthaceae)
Beccariophoenix madagascariensis (Arecaceae)
Biophytum aeschynomenifolia (Oxalidaceae)
Blotiella madagascariensis (Dennstaedtiaceae)
Brachystephanus lyallii (Acanthaceae)
Bulbophyllum analamazoatrae (Orchidaceae)
Bulbophyllum conchidioides (Orchidaceae)
Bulbophyllum multiflorum (Orchidaceae)
Carallia brachiata (Rhizophoraceae)
Carissa spinarum (Apocynaceae)
Cathariostachys madagascariensis (Poaceae)
Ceradenia deltodon (Polypodiaceae)
Chassalia ternifolia (Rubiaceae)
Chrysophyllum boivinianum (Sapotaceae)
Claoxylopsis perrieri (Euphorbiaceae)
Clerodendrum arenarium (Lamiaceae)
Cochlidium serrulatum (Polypodiaceae)
Coffea mangoroensis (Rubiaceae)
Crinum firmifolium (Amaryllidaceae)
Croton lichenisilvae (Euphorbiaceae)
Croton humbertii (Euphorbiaceae)
Croton submetallicus (Euphorbiaceae)
Cryptocarya fulva (Lauraceae)
Cyathea concava (Cyatheaceae)
Cyathea poolii (Cyatheaceae)
Cyathea similis (Cyatheaceae)
Cyathea viguieri (Cyatheaceae)
Cynorkis hologlossa (Orchidaceae)
Danais rhamnifolia (Rubiaceae)
Dianella ensifolia (Xanthorhoeaceae)
Dichaetanthera cordifolia (Melastomataceae)
Dichapetalum leucosia (Dichapetalaceae)
Dicoryphe laurina (Hamamelidaceae)
Dicranopteris linearis (Gleicheniaceae)
Dilobeia thouarsii (Proteaceae)
Distephanus garnierianus (Asteraceae)
Dombeya biumbellata (Malvaceae)
Dombeya lucida (Malvaceae)
Dombeya megaphylla (Malvaceae)
Dracaena fontanesiana (Asparagaceae)
Dracaena reflexa (Asparagaceae)
Dypsis baronii (Arecaceae)
Dypsis catatiana (Arecaceae)
Dypsis concinna (Arecaceae)
Dypsis linearis (Arecaceae)
Dypsis louvelii (Arecaceae)
Dypsis nodifera (Arecaceae)
Dypsis pilulifera (Arecaceae)
Elaeocarpus subserratus (Elaeocarpaceae)
Elaphoglossum leucolepis (Dryopteridaceae)
Embelia madagascariensis (Primulaceae)
Emilia citrina (Asteraceae)
Euphorbia rangovalensis (Euphorbiaceae)
Euphorbia tetraptera (Euphorbiaceae)
Faucherea parvifolia (Sapotaceae)
Ficus politoria (Moraceae)
Gaertnera obovata (Rubiaceae)
Garcinia orthoclada (Clusiaceae)
Gomphia deltoidea (Ochnaceae)
Goodyera afzelii (Orchidaceae)
Gouania phillipsonii (Rhamnaceae)
Grammangis ellisii (Orchidaceae)
Gravesia laxiflora (Melastomataceae)
Gravesia macrophylla (Melastomataceae)
Gravesia setifera (Melastomataceae)
Harungana madagascariensis (Hypericaceae)
Homalium axillare (Salicaceae)
Homalium maringitra (Salicaceae)
Huperzia megastachya (Lycopodiaceae)
Hypoestes pulchra (Acanthaceae)
Ilex mitis (Aquifoliaceae)
Impatiens elianae (Balsaminaceae)
Impatiens humblotiana (Balsaminaceae)
Isoglossa gracillima (Acanthaceae)
Jumellea stenophylla (Orchidaceae)
Justicia rhodoptera (Acanthaceae)
Justicia striata (Acanthaceae)
Kalanchoe porphyrocalyx (Crassulaceae)
Laportea humblotii (Urticaceae)
Lepisorus excavatus (Polypodiaceae)
Lobelia hartlaubii (Campanulaceae)
Ludia madagascariensis (Salicaceae)
Ludwigia octovalvis (Onagraceae)
Lygodium lanceolatum (Lygodiaceae)
Macaranga cuspidata (Euphorbiaceae)
Maesa lanceolata (Primulaceae)
Marojejya insignis (Arecaceae)
Meineckia orientalis (Phyllanthaceae)
Melanophylla aucubifolia (Torricelliaceae)
Memecylon faucherei (Melastomataceae)
Mendoncia cowanii (Acanthaceae)
Mendoncia flagellaris (Acanthaceae)
Microcoelia gilpinae (Orchidaceae)
Mimulopsis lyalliana (Acanthaceae)
Mussaenda arcuata (Rubiaceae)
Noronhia crassiramosa (Oleaceae)
Ochna louvelii (Ochnaceae)
Ocotea macrocarpa (Lauraceae)
Oeonia rosea (Orchidaceae)
Oleandra distenta (Oleandraceae)
Oliganthes meranoides (Asteraceae)
Oncinotis tomentella (Apocynaceae)
Oncostemum buxifolium (Primulaceae)
Oncostemum filicinum (Primulaceae)
Pandanus analamazaotrensis (Pandanaceae)
Pauridiantha paucinervis (Rubiaceae)
Peddiea involucrata (Thymelaeaceae)
Pentopetia pinnata (Apocynaceae)
Peperomia rotundilimba (Piperaceae)
Peponidium buxifolium (Rutaceae)
Phyllanthus moramangicus (Phyllanthaceae)
Piper pachyphyllum (Piperaceae)
Pleopeltis macrocarpa (Polypodiaceae)
Podocarpus madagascariensis (Podocarpaceae)
Polyscias madagascariensis (Araliaceae)
Pothos scandens (Araceae)
Psychotria menalohensis (Rubiaceae)
Psychotria polyphylla (Rubiaceae)
Pyrostria analamazaotrensis (Rubiaceae)
Pyrostria perrieri (Rubiaceae)
Pyrrosia rhodesiana (Polypodiaceae)
Raphidiocystis brachypoda (Cucurbitaceae)
Ravenea latisecta (Arecaceae)
Ravenea madagascariensis (Arecaceae)
Razafimandimbisonia sambiranensis (Rubiaceae)
Rhipsalis baccifera (Cactaceae)
Rinorea urschii (Violaceae)
Robbrechtia grandifolia (Rubiaceae)
Salacia madagascariensis (Celastraceae)
Saldinia coursiana (Rubiaceae)
Saldinia myrtilloides (Rubiaceae)
Sarcolaena eriophora (Sarcolaenaceae)
Schizaea dichotoma (Schizaeaceae)
Schismatoclada farahimpensis (Rubiaceae)
Scolopia taimbarina (Salicaceae)
Sloanea rhodantha (Elaeocarpaceae)
Solanum madagascariense (Solanaceae)
Smilax anceps (Smilacaceae)
Sticherus flagellaris (Gleicheniaceae)
Strongylodon craveniae (Fabaceae)
Strongylodon madagascariensis (Fabaceae)
Syzygium bernieri (Myrtaceae)
Tabernaemontana retusa (Apocynaceae)
Thecacoris perrieri (Phyllanthaceae)
Torenia stolonifera (Linderniaceae)
Tragia perrieri (Euphorbiaceae)
Tricalysia analamazaotrensis (Rubiaceae)
Uapaca densifolia (Phyllanthaceae)
Vepris pilosa (Rutaceae)
Vernonia pachyclada (Asteraceae)
Vernonia rubicunda (Asteraceae)
Vitex coursii (Lamiaceae)
Viscum longipetiolatum (Santalaceae)
Zygophlebia forsythiana (Polypodiaceae)
Zygophlebia goodmannii (Polypodiaceae)
Andasibe
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 21. až 23. 10. 2016.