Syn.: Anemonoides nemorosa (L.) Holub, Anemonanthea nemorosa (L.) S. F. Gray, Anemanthus nemorosus (L.) Fourr., Anemone alba Gilib., Anemone nemorosa subsp. europaea Ulbrich
Česká jména: pohanina hajní (Presl 1819), sasanka hájní, pohanina bílá, růžička hájní (Presl 1846), sasanka hajní (Opiz 1852, Sloboda 1852, Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: pohanina hájní (Reuss 1853), sasanka hájna (Dostál 1950), veternica hájna (Marhold-Hindák 1999)
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité

Rozšíření: Evropa (kromě nejjižnějších oblastí), východně zasahuje až po střední Povolží, u nás hojný druh.
Ekologie: Roste v listnatých a smíšených lesích, na vlhčích loukách a pastvinách, hojně od nížin až do podhůří, roztroušeně i v horách.
Popis: Vytrvalá bylina s rovným plazivým oddenkem, 10–15 cm vysoká, s jedním přízemním listem, nad polovinou lodyhy s trojčetným přeslenem členitých listenů a bílými miskovitými květy, které mají 2–3(–4) cm v průměru. Její plný rozvoj probíhá na jaře před olistěním stromů, kvete od března do května. Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují ve tvaru a členění listů i listenů, v počtu okvětních lístků i v jejich zbarvení.
Využití: Rostlina je jedovatá, v minulosti se používala v léčitelství, především jako přísada do koupelí.
V kultuře se objevují mnohé kultivary, ale i neobvyklé přírodní formy tohoto druhu (na našich označených fotografiích Pavla Sekerky níže).
Poznámka: Na sasance hajní parazituje drobná houba hlízenka sasanková (Dumontinia tuberosa). Exempláře napadené touto houbou obvykle nekvetou.







Fotografováno ve dnech 20. 4. a 27. 4. 2003 (Ladislav Hoskovec: Hranický kras a Brno-Kohoutovice) a jaro 2005 a 2006 (Pavel Sekerka: Botanická zahrada hlavního města Prahy).









