Syn.: Anemonoides ranunculoides (L.) Holub, Anemonanthea ranunculoides (L.) S. F. Gray, Anemanthus ranunculoides (L.) Fourr., Anemone lutea Lam., Anemone flava Gilib.
Česká jména: pohanina pryskyřníková (Presl 1819), sasanka pryskyřníková, pohanina neb růžička žlutá (Presl 1846), sasanka pryskyřníkovitá (Opiz 1852, Sloboda 1852, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: pohanina pryskyřníková (Reuss 1853), sasanka iskerníkovitá (Dostál 1950), veternica iskerníkovitá (Marhold et Hindák 1999)
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Druh se vyskytuje v oblasti od Pyrenejí přes střední Evropu až po jižní Skandinávii, také v jihovýchodní Evropě, východně zasahuje až na jižní Ural a Kavkaz. U nás se s ním setkáme především v teplejších oblastech, vzácně však zasahuje i do hor.
Ekologie: Roste převážně v listnatých lesích, na březích řek a potoků, vyhledává slunná až polostinná stanoviště s dostatkem vody (alespoň na jaře), rozvíjí se před plným olistěním stromů.
Popis: Vytrvalá bylina s hnědým a šupinatým oddenkem, 15–25 cm vysoká, s přímou lodyhou, řapíkatými přízemními listy, v horní čtvrtině stonku s trojčetným přeslenem přisedlých listenů a květy žlutými, obvykle s pěti okvětními lístky. Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují v šířce listových úkrojků, hloubce zubů na okraji laloků i v počtu a velikosti květů. Byla zaznamenána i poloplnokvětá forma (na naší fotografii dole).
Poznámka: Rostlina je jedovatá.
Fotografovali Ladislav Hoskovec, ve dnech 13. 4. 2003 (Česko, Morava, Pavlovské vrchy, Děvín) a 16. 4. 2022 (Čechy, Kounický háj); Pavel Sekerka, jaro 2006 (f. plena: Botanická zahrada hlavního města Prahy).