Syn.: Archangelica officinalis (Moench) Hoffm., Angelica officinalis Moench, Selium archangelica (L.) Vest, Ligustrum angelica Stokes
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité

Rozšíření: Původní výskyt rostliny je v severovýchodních částech Evropy, ve Skandinávii, na Islandu, v Grónsku, Alpách a vysokých Karpatech – na kontinentu areál sahá zhruba od východního Německa po Ural. V severní Asii se vyskytuje ještě ve varietě decurrens. Dříve se často pěstovala jako léčivka, na mnoha místech tedy zplaněla, a proto dnes roste i mimo své původní areály. V ČR je původní snad jen v Krkonoších, ale sekundárně roste i v ostatních pohořích (Lužické hory, Orlické hory, Beskydy, Králický Sněžník i jinde), nevyhýbá se ani podhůřím (Podkrušnohoří) a nivám i nížinných řek.
Ekologie: Roste na vlhkých místech, především při březích potoků a řek vyšších a horských poloh. Občas sestupuje i do nížin. Pro své dřívější pěstování se areál výskytu zvětšil o sekundární rozšíření z pěstovaných kultur, a to i do poloh mimo horská území.
Popis: Statná rostlina s lodyhou hladkou až mírně rýhovanou, dutou, do červena zbarvenou a vysokou až 2 m, v horní polovině větvenou. Spodní lodyžní listy s velkou objímavou pochvou, velká čepel 2–3krát trojčetně zpeřená, dlouhá až 1 m. Okraje lístků pilovité. Květenství v podobě polokulovitých okolíků (v průměru i 20 cm), složené z drobných okolíčků. Korunní lístky jsou žlutozelené, dvounažky široce elipsoidní a na bocích křídlaté. Kvete od června do srpna.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je u nás andělika lékařská hodnocena jako vzácnější druh vyžadující pozornost (C4). Na Slovensku je potenciálně zranitelným druhem (NT).
Využití: Rostlina je významnou léčivkou používanou především pro drogu získávanou z kořene a používanou pro podporu trávení (častá přísada do likérů). Používají se také listy a plody. Rostlina obsahuje velké množství i jiných látek využívaných v lékařství.




Fotografováno dne 12. 7. 2005 (u Vřesové v Podkrušnohoří).







