Syn.: Selinum sylvestre Crantz, Athamanta silvestris Weber, Selinum angelica Roth, Selinum pubescens Moench, Imperatoria sylvestris Lam., Angelica pratensis J. et C. Presl, Angelica macrophylla Schur, Angelica elata Velen.
Česká jména: anjelika lesní (Presl 1819), děhel lesní (Opiz 1852), děhel obecný, anjelika menší (Čelakovský 1879), děhel lesní (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: děhel lesní, anjelika, výbolen, dehyl, diahyl (Reuss 1853), anjelika lesná (Dostál 1950), angelika lesná (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Angelica sylvestris
Rozšíření: Roste takřka v celé Evropě, Malé Asii, Arménské vrchovině a v jižnějších částech Sibiře až po Bajkal. Ve východní Kanadě je nepůvodní. U nás roste hojně od nížin až nad hranici lesa, jen v nejsušších, zemědělsky intenzivně využívaných územích může být výskyt řidší.
Ekologie: Roste na vlhkých loukách, v příkopech, na březích vod, vodních toků a v pobřežních křovinách, též ve světlých vlhkých lesích (např. lužních) a na pasekách. Preferuje světlá nezastíněná vlhčí stanoviště na živinami bohatých, humózních půdách.
Angelica sylvestris
Popis: Statná dvouletá až vytrvalá bylina, (40–)60–150(–210) cm vysoká. Lodyha při bázi až 3,5 cm v průměru, dutá, jemně rýhovaná, lysá, nasivělá, často nafialovělá. Listy 2–3krát zpeřené, v obrysu trojúhelníkovité, kromě nejhořejších dlouze řapíkaté, matné; lístky ostře pilovité; řapík nahoře žlábkovitý, v místě nasedání lístků na řapík bývá charakteristická fialová skvrna; listové pochvy nápadně nafouklé, v mládí obalující vzrostný vrchol. Okolíky velké, polokulovité, stopky okolíků a okolíčků krátce chlupaté. Obal chybí (jen vzácně z 1–2 nitkovitých listenů), obalíčky z (3–)7–14(–19) nitkovitých listenů. Korunní lístky zprvu nazelenalé, později bílé nebo slabě načervenalé. Merikarpia zploštělá, široce elipsoidní, nažky se třemi tupými hřbetními žebry a dvěma širokými postranními křídly odstávajícími od křídel druhé nažky, za zralosti černohnědé se světle hnědými žebry a křídly. Kvete od srpna do září.
Angelica sylvestris
Angelica sylvestris
Variabilita: V horských oblastech se vyskytuje typ význačný mohutným vzrůstem, užšími úkrojky listů, z nichž horní jsou sbíhavé k vřetenu (horní pár dokonce navzájem splývá přes vřeteno) a většími plody. Bývá označován v ranku variety jako A. sylvestris var. elatior, anebo v ranku poddruhu jako A. sylvestris subsp. bernardiae (děhel lesní horský; syn. A. sylvestris subsp. montana).
Záměny: Podél potoků a řek roste zdomácnělá andělika lékařská (Angelica archangelica), která má zelenavé (nikoli bílé) květy, řapíky nahoře oblé a obvykle je charakteristická velice statným vzrůstem. Na dvou lokalitách u Olomouce se můžeme setkat s matiznou bahenní (Angelica palustris), která má hluboce rýhovanou lodyhu a zalamovaná vřetena listů.
Ohrožení a ochrana: Poddruh Angelica sylvestris subsp. bernardiae je v Červeném seznamu uveden jako nedostatečně prostudovaný taxon vyžadující další pozornost (C4b).
Angelica sylvestris
Angelica sylvestris
Angelica sylvestris
Angelica sylvestris
Fotografováno dne 22. 7. 2011 (Praha, Modřany, břeh Vltavy).