Syn.: Anthriscus abortiva Jord., Anthriscus alpestris Wimm. et Grab., Anthriscus cicutaria Duby, Anthriscus dubia Kabath, Anthriscus hegetschweileri M. Hiroe, Anthriscus heterosantha Schur, Anthriscus humilis Besser, Anthriscus rupicola Godet, Anthriscus sylvestris subsp. alpestris (Wimm. et Grab.) Gremli, Cerefolium nitidum Čelak., Chaerefolium alpestre (Wimm. et Grab.) Stankov, Chaerefolium nitidum (Wahlenb.) Domin, Chaerophyllum daucifolium Desf., Chaerophyllum nitidum Wahlenb., Myrrhis bulbosa All., Myrrhis torquata Schult., Myrrhodes alpestre Kuntze, Selinum nitidum E. H. L. Krause
Česká jména: kerblík lesklý (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: trebuľka lesklá (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Anthriscus nitida
Rozšíření: Horský druh, rozšířený v horách střední a jihovýchodní Evropy. Vyskytuje se v celém oblouku Alp a Karpat, na Balkáně ještě v pohořích Rila a Rodopy v Bulharsku. Severně od Alp roste také v Juře, Vogézách, Harzu. V České republice v severních pohořích: velmi vzácně v Krušných horách (2 známé lokality), častěji od Jizerských hor, Krkonoš přes Orlické hory, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník až na Opavsko, v karpatských pohořích od Bílých Karpat až po Beskydy; sestupuje i do podhůří. Izolovaný ostrůvek v nejjihovýchodnějším výběžku Šumavy (hojně zejména v Želnavské hornatině), na ojedinělých lokalitách roste také v Hřebečovské vrchovině, na Jihlavsku, v Železných horách a na Drahanské vrchovině. Na Slovensku v horských oblastech široce rozšířený.
Ekologie: Přirozeným stanovištěm jsou humózní horské lesy, zejména bučiny a suťové lesy, do nižších poloh sestupuje často v lesích či křovinách podél vodních toků. V některých územích, např. v podhůří Orlických hor a Beskyd, roste běžně i na člověkem ovlivněných místech v ruderalizovaných křovinách, a to i v sídlech, jinde, např. na Šumavě, jej najdeme pouze na stanovištích přirozených.
Anthriscus nitida
Popis: Dvouletá, víceletá, nebo snad i vytrvalá bylina. Lodyhy jsou duté, mělce rýhované, na bázi měkce krátce chlupaté, nahoře většinou téměř lysé, 40–100 cm vysoké, větvené. Přízemní listy řapíkaté, v obrysu široce trojúhelníkovité, až 40 cm dlouhé, (2–)3krát zpeřené, téměř lysé, na rubu lesklé, lístky posledního řádu jsou peřenodílné, víceméně ploché, v obrysu vejčitě kopinaté až vejčité, s tupými úkrojky, nanejvýš s nasazenou krátkou špičkou; řapík je mělce žlábkovitý, dutý. Složené okolíky se skládají z 5–13 okolíčků, listeny obalu chybějí, listeny obalíčku (zpravidla 5) jsou kopinaté až vejčitě kopinaté. Květy jsou bílé, kalich chybí, koruna slabě paprskuje a je na okraji lysá; v květenství nápadně převládají květy samčí nad oboupohlavnými. Dvounažky se vyvíjejí na stopkách 5–10 mm dlouhých, jsou podlouhle vřetenovité, 6–7 mm dlouhé, hladké, tmavohnědé, lesklé. Kvete od konce května do začátku července.
Záměny: Často je zaměňován s blízce příbuzným kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris), od nějž se liší slaběji chlupatou lodyhou, širšími, na okraji nepodvinutými, na konci spíše tupými lístky posledního řádu, dutým řapíkem a delšími plodními stopkami, které jsou o něco delší než dvounažky. Nápadným rozdílem je malý počet vyvinutých dvounažek (často 4 a méně) v okolíčcích kerblíku lesklého, což je dáno podstatně vyšším podílem samčích květů.
Jiným podobným druhem je krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), která má bohatší květenství s 10–20 okolíčky, 5–10 listenů obalíčku a slabě žebernaté plody. Krabilice chlupatá je druhem lesních i lučních pramenišť a kvete o něco dříve než kerblík lesklý.
Záměny mohou nastat i s krabilicí zlatoplodou (Chaerophyllum aureum), která má na bázi lodyh vždy nazpět odstálé štětiny, mohutnější okolíky až s 24 okolíčky, rovněž listenů obalíčku má 6–10, její dvounažky jsou dlouhé 6–11 mm. Krabilice zlatá provází především ruderalizované louky a křoviny a rozkvétá poněkud později.
Anthriscus nitidaAnthriscus nitida
Anthriscus nitida
Anthriscus nitida
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 30. 5. 2004, 12. 10. 2008 a 23. 5. 2010 (vojenský újezd Boletice).