Syn.: Aphyllanthes juncea Salisb., Aphyllanthes cantabrica Bub.
Česká jména: metel (Mareček 1994)
Čeleď: Aphyllanthaceae Bumet.; Asparagaceae Juss. – chřestovité
Aphyllanthes monspeliensis
Rozšíření: Jihozápadní část mediteránní Evropy, severní Afrika – Portugalsko, Španělsko, Baleárské ostrovy, Francie, Sardinie, severozápadní část Itálie, Libye, Maroko, Alžírsko.
Ekologie: Roste na suchých a slunných stanovištích, na kamenitých svazích, často ve společenstvech garrigue, většinou na vápencovém podloží. Vertikální rozmezí 100–1500 m n. m. (na Sardinii mezi 1000 až 1500 m n. m.). Kvete od dubna do července.
Popis: Vytrvalá, jednodomá, trsnatá bylina, s vláknitými tuhými kořeny. Lodyhy 10–50 cm vysoké, štíhlé, tuhé, sivozelené, někdy namodralé, uspořádané v hustých trsech, po stranách odumřelé. Listy redukované v suché blanité pochvy, 3–8 cm dlouhé, žlutavé až červenohnědé či nachové, vyrůstající na bázi lodyhy. Květy koncové, jednotlivé, zřídka po 2–3, bledě modré až světle fialové, složené ze 6 volných, eliptických až vejčitých plátků s výraznou žilkou uprostřed. Každý květ na bázi obalen 1–3 volnými a 5 objímavými, červenohnědými blanitými šupinami. Tyčinek 6, pestík složený ze 3 plodolistů. Plodem je 3pouzdrá tobolka se 3 černými semínky.
Využití: V dřívějších dobách se z kořenů vyráběly „rýžové kartáče“. Z mléka ovcí a koz, spásajících tuto rostlinu, se vyrábí sýry specifické chuti, jsou oceňovány hlavně gurmány. V příhodných podmínkách je druh vysazován rovněž jako okrasná rostlina.
Aphyllanthes monspeliensisAphyllanthes monspeliensis
Aphyllanthes monspeliensis
Aphyllanthes monspeliensis
Fotografováno dne 29. 4. 2007 (Francie, okolí Orpierre).