Syn.: Aralia chinensis var. elata (Miq.) Lavallée, Aralia spinosa var. elata (Miq.) Sarg., Dimorphanthus elatus Miq.
Česká jména: prodara (Presl 1846), arálie štíhlá (Mareček 1994)
Čeleď: Araliaceae Juss. – aralkovité
Aralia elata
Rozšíření: Východní Asie – východ Ruska (oblast Chabarovska, Kurilské ostrovy, Sachalin, Přímoří), celá východní Čína (provincie Anhui, Fujian, jih Gansu, Guangdong, Guangxi, Guizhou, Hebei, Heilongjiang, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Jiangxi, Jilin, Liaoning, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Sichuan, Yunnan, Zhejiang), Korea a Japonsko. Jinde je vysazována, může i zplaňovat (např. severovýchod USA, Velké Británie).
Ekologie: Roste převážně v lesních lemech, kde vytváří větší porosty, na pasekách i v sekundárních lesích. Dále podél cest, na narušovaných místech, v roklích, až do výšky 2700 m n. m. Preferuje bohatší půdy dostatečně zásobované vodou a polostín, ale roste i na sušších, kamenitých stanovištích a plném slunci. Vzhledem k častému odnožování se může chovat invazně. Kvete v srpnu.
Aralia elata
Popis: Keř nebo stromek až 6 m vysoký, typický tlustými ostnitými kmínky, které jsou odspodu holé. Často odnožuje a vytváří větší porosty. Listy až 60–120 cm dlouhé, složené, dvakrát zpeřené, lístky jemně pilovité, většinou bez ostnů. Na podzim se vybarvují do červena. Květenstvím je lata 30–50 cm dlouhá, složená z drobných žlutobílých pětičetných květů. Plodem jsou drobné, jen 5–6 mm velké, černé bobulovité peckovice.
Využití: V Japonsku slouží jarní výhonky jako potravina, podobně se využívá i v korejské kuchyni. Jako dekorativní rostlina se pěstuje pro svůj exotický vzhled. U nás se vysazuje spíše vzácně, je vhodná pro teplejší stanoviště s písčitohumózní půdou s dostatkem vláhy. Na zimu je vhodné zakrývat spodek rostliny. Ojediněle se vysazují i kultuvary ´Aureovariegata´ a ´Variegata´ se žlutě a bělavě zbarevnými listy.
Aralia elataAralia elata
Aralia elata
Aralia elata
Aralia elata
Aralia elata
Fotografováno ve dnech 8. 9. 2009, 18. 10. 2011 a 20. 8. 2012 (kultura – Chrudim).