Arboretum Bílá Lhota

Arboretum Bílá Lhota leží v okrese Olomouc, asi 10 km od Litovle. V původně zámeckém parku o ploše necelých 3 ha se nachází na 300 různých druhů a kultivarů dřevin, jsou zde zastoupeny druhy z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Arboretum je zařazeno do kategorie Národní přírodní památka.

Arboretum Bílá Lhota

První záznamy o tvrzi v Bílé Lhotě se objevují již v polovině 15. století. V 16. století byla tvrz přestavěna na zámek v renesančním slohu a dalšími přestavbami vznikla dnešní podoba architektonicky jednoduché čtyřkřídlé budovy.
Podle nejstarších zmínek z doby kolem poloviny 15. století byla zahrada u tvrze užitková – ovocná a pravděpodobně také zeleninová. Původní park byl založen okolo renovovaného zámku kolem roku 1700. Největších úprav park doznal po koupi zámku Janem Riedlem v roce 1870. Tehdy byl park kolem zámku upraven ve francouzském stylu se záhony letniček doplněnými palmami v nádobách a další část byla rozšířena a upravena v anglickém slohu.

Arboretum Bílá Lhota

Největší zásluhu na dnešní podobě parku má Janův vnuk Quido Riedel (1878–1946). Po roce 1926 začal tvořit park podle svých představ, shromáždil cennou sbírku téměř 500 druhů a forem okrasných a exotických stromů, doplnil je trvalkami, různými kamennými prvky a stavbami. Do dnešních dnů se z výsadeb Quido Riedla zachovalo asi 240 exemplářů.
Po 2. světové válce majetek Riedlovy rodiny propadl státu, chyběly prostředky k údržbě komplexu a park začal pustnout. V roce 1965 park převzalo do své správy Vlastivědné muzeum v Olomouci. Postupně byla v parku provedena velká řada dosadeb a znovu obohacena dendrologická sbírka, která v poválečném období velmi utrpěla. Pro veřejnost byl park zpřístupněn pod názvem Arboretum v Bílé Lhotě v roce 1968.

Arboretum Bílá Lhota

Stromy jsou seskupeny podle nároků na živiny, půdu, klima atd. V parku jsou zastoupeny dřeviny z jižní Evropy (hlavně z Balkánu) a z Asie (Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska a Sibiře), mnoho dřevin pochází i z různých oblastí Severní Ameriky (z Kanady a USA) a z Mexika.
Kostru parku tvoří převážně duby a různobarevné buky spolu s doplňkovými dřevinami, jako jsou cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. Mezi nejčastější patří keřovité tisy v různých barvách a tvarech, dále pak zeravy a smrky. V arboretu je pěstována i řada vzácných a sbírkových dřevin – například japonské javory, vilíny a šácholany.

Arboretum Bílá Lhota

Park je rozčleněn na celky pojmenované původními nebo obdobně utvořenými názvy. U vstupní haly roste slivoň chloupkatá (Prunus subhirtella ´Autumnalis´) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Dominantou zákoutí U šachů je červenolistý buk lesní (Fagus sylvatica f. purpurea). Nejjižnější část parku je nyní zvaná U kapradí, podle asi 60 let starého porostu pérovníku pštrosího (Matteuccia struthiopteris). Nad ním roste stříbrná jedle ojíněná (Abies concolor ´Violacea´), douglaska tisolistá sivá (Pseudotsuga menziesii var. glauca), nejvyšší strom je lapina jasanolistá (Pterocarya pterocarpa). U cesty zdobí červenými květy vilín měkký (Hamamelis mollis) a žlutými květy vilín virginský (Hamamelis virginiana).

Arboretum Bílá Lhota

Za potůčkem Nohávka roste kaštanovník jedlý (Castanea sativa) a kultivar habru obecného (Carpinus betulus ´Columnaris´). Cestu k Zámku lemují keře zákuly japonské (Kerria japonica) a jejího plnokvětého kultivaru (Kerria japonica ´Pleniflora´). U mostu vidíme velký exemplář zeravu západního (Thuja occidentalis ´Umbraculifera´), poblíž rybníka modřín sibiřský (Larix sibirica), jírovec lysý (Aesculus glabra), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), převislý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Pendula´), topol bílý (Populus alba ´Nivea´), vrba bílá (Salix alba ´Tristis´), samičí exemplář topolu chlupatého (Populus lasiocarpa), sekvoje stálezelená (Sequoia sempervirens) a dub libanonský (Quercus libani).

Arboretum Bílá Lhota

V Alpinu z vápencových kamenů roste hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) a hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), japonský javor dlanitolistý (Acer palmatum), platan javorolistý (Platanus ×hispanica). U můstku přitahuje pozornost kultivar smrku ztepilého (Picea abies ´Virgata´) a naproti šácholan liliokvětý (Magnolia liliiflora ´Nigra´). V této části parku dominují červeně zabarvené kultivary buku lesního (Fagus sylvatica ´Rohanii´a ´Roseo-marginata´). Na Nové louce zjara rozkvétají šácholany Magnolia stellata, Magnolia ×loebneri, Magnolia ×soulangeana ´Rustica Rubra´ a ´Alexandrina´ a Magnolia denudata ´Yelow River´. V sousedství pozoruhodného druhu (Decaisnea fargesii) v létě kvete jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora).

Arboretum Bílá Lhota

Lesík tvoří jedle řecká (Abies cephalonica), kultivar smrku ztepilého (Picea abies ´Aurea Magnifica´), jedle nikkoská (Abies homolepis), jedle kavkazská (Abies nordmanniana) s podrostem tisů červených (Taxus baccata) a bobkovišně lékařské (Prunus laurocerasus).
U Sněženkové louky je skupina keřů ibišku syrského (Hibiscus syriacus), pivoňky keřovité (Paeonia suffruticosa, Paeonia ×lemoinei ´Souvenir de Maxime Cornu´), pivoňky lékařské (Paeonia officinalis) a keře ruje obecné (Cotinus coggygria ´Rubrifolius´). Sněženkovou louku doplňují japonské javory (Acer shirasawanum), vilín prostřední (Hamamelis ×intermedia ´Jelena´). Naproti ibiškům stojí zerav obrovský Thuja plicata ´Zebrina´ a tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), korkovníky amurský (Phellodendron amurense) a čínský (Phellodendron chinense). Směrem k červenolistému buku vidíme kultivar javoru dlanitolistého (Acer palmatum ´Sangiuneum´) a kultivar kaštanovníku setého s panašovanými listy (Castanea sativa ´Albovariegata´). Na jaře je nápadný svým květenstvím dřín květnatý (Cornus florida).

Arboretum Bílá Lhota

Za Oltářem rostou borovice bělokorá (Pinus heldreichii), borovice zakrslá (Pinus pumila) a kultivar cypřišku tupolistého (Chamaecyparis obtusa ´Nana Gracilis´), za nimi kultivary liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera ´Aureomarginatum´ a ´Obtusilobum´). Uvidíme zde katalpu trubačovitou (Catalpa bignonioides), vejčitou (Catalpa ovata) a křížence Catalpa ×erubescens. Vyšší keř je arálie štíhlá (Aralia elata). U cesty roste kultivar tisu červeného (Taxus baccata ´Adpressa Aurea´) a menší keř sazaník květnatý (Calycanthus floridus), za ním kultivar buku lesního (Fagus sylvatica ´Pendula´). Opodál je vidět kultivar lísky obecné (Corylus avellana ´Contorta´).

Arboretum Bílá Lhota

Nejstarší částí parku je část Pod duby se skupinou dubů letních (Quercus robur), asi 400 let starých. Skalku zdobí kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica) a zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum). V prostoru bývalé Jízdárny za renesančním portálem roste dub červený (Quercus rubra) a porost ostružiníku vonného (Rubus odoratus). U rybníka nad trvalkovým záhonem vidíme kultivar jedlovce kanadského (Tsuga canadensis ´Pendula´), severoamerickou borovici těžkou (Pinus ponderosa), douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) s podrostem břečťanu popínavého (Hedera helix) a borovici rumelskou (Pinus peuce).
Arboretum soustřeďuje na malé ploše velké množství pečlivě sesazených různorodých dřevin. Návštěvníci se dozvědí z půjčované složky i řadu informací o pěstovaných rostlinách. V tomto krásném parku se konají i svatby.

Arboretum Bílá Lhota

Fotografováno dne 28. 7. 2013.