Syn.: Arbutus procera Douglas ex Lindl.
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Arbutus menziesii
Rozšíření: Dřevina pacifického pobřeží Severní Ameriky. Areál zasahuje od Britské Kolumbie v Kanadě až po Kalifornii, ojediněle ještě také v mexickém státu Baja California.
Ekologie: Na suchých výslunných stanovištích s mělkou půdou, nejčastěji na skalních výchozech. Velmi často roste společně s douglaskou (Pseudotsuga menziesii) a s dubem (Quercus garryana). V minulosti byl tento druh svázán s požárovým managementem: po požáru, vůči němuž jsou starší jedinci poměrně odolní, regeneruje rychleji než jehličnany.
Arbutus menziesii
Popis: Bohatě větvený stálezelený strom dorůstající výšky až 30 m; borka je hladká, v mládí zelenavá, později nápadně skořicově červenohnědá, odlupuje se v tenkých plátech. Listy jsou střídavé, řapíkaté, oválné, 7–15 cm dlouhé a 4–8 cm široké, kožovité, shora tmavozelené, lesklé, na spodní straně světlejší, víceméně celokrajné. Pětičetné květy tvoří latovitá květenství; kališní lístky jsou na bázi lehce srostlé; koruna je baňkovitá, 6–7 mm dlouhá; tyčinek je 10; gyneceum srůstá z 5 plodolistů a tvoří svrchní semeník. Plody jsou za zralosti oranžové až červené bobule asi 1 cm v průměru, na povrchu jemně bradavčité.
Poznámka: V Severní Americe a v Mexiku roste celkem 10 druhů rodu Arbutus z celkového počtu 14, a to převážně podél pacifického pobřeží; A. menziesii z nich zasahuje nejdále na sever.
Arbutus menziesiiArbutus menziesii
Arbutus menziesii
Arbutus menziesii
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 7. 7. a 4. 8. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie: Vancouver Island, Victoria a Maple Bay).