Syn.: Areca cathechu Burm. f., orth. var., Areca faufel Gaertn., nom. illeg., Areca himalayana Griff. ex H. Wendl., nom. inval., Areca hortensis Lour., nom. illeg., Areca macrocarpa Becc., Areca nigra Giseke ex H. Wendl., nom. inval., Sublimia areca Comm. ex Mart., nom. inval.
Česká jména: areka obecná (Presl 1846)
Čeleď: Arecaceae Bercht. et J. Presl – arekovité
Areca catechu
Rozšíření: Původní areál lze dnes velmi těžko rekonstruovat, není vyloučeno, že zahrnoval pouze Filipíny. V současné době se hojně vyskytuje v celé jižní a jihovýchodní Asii od Srí Lanky a Indie po jižní Čínu, v Indonésii a na Nové Guinei, v Oceánii až po Karolíny a Fidži. Pěstuje se i v mnoha zemích Afriky.
Ekologie: Vyžaduje tropické podnebí, kde nedochází k poklesům teploty pod bod mrazu, dobře roste na vlhkých, propustných půdách. Semenáčky preferují zastínění, ale již odrůstající rostliny snášejí plné slunce.
Areca catechu
Popis: Jednodomá palma; kmeny vyrůstají jednotlivě, jsou vysoké až 20 m, výrazně kroužkované a dorůstají průměru 10–20 cm. Listy vyrůstají v počtu 8–10 na vrcholu kmene a z přitisklých přímých pochev vytvářejí hladý, zelený, lesklý, asi 1 m dlouhý a poněkud zduřelý útvar v přímém pokračování kmene; řapík je velmi krátký, čepel je zpeřená, až 2 m dlouhá, tvořená na každé straně vřetene 20–30 hustě uspořádanými úkrojky, které jsou 30–60 cm dlouhé a 3–7 cm široké, na vrcholu s krátkými třepenými zářezy. Květenství vyrůstá pod listy, je podepřené jediným listenem, bohatě metlovitě větvené do 3 řádů, koncová vřetena jsou až 25 cm dlouhá, žlutozelená; samčí květy jsou jednotlivé, střídavé, dvouřadé, bělavé, kališní lístky jsou velmi drobné, korunní lístky jsou 3–4 mm dlouhé, kopinaté, tyčinek je 6; samičí květy vyrůstají mezi 2 květy samčími jen na bázi vřeten, mnohem větší než květy samčí, kalich i koruna jsou střechovité, 1–1,3 cm dlouhé, korunní lístky jsou špičaté, semeník je jednopouzdrý, s jedním vajíčkem, čnělky 3, velmi krátké. Peckovice jsou vejcovité, až 8 cm dlouhé a 6 cm široké, za zralosti oranžové nebo červené, s vláknitým dužnatým oplodím.
Využití: Jedna z nejvýznamnějších pěstovaných palem; po nikotinu a alkoholu na světě třetí nejrozšířenější droga. Její semena obsahují alkaloidy arecaidin a arecolin; jejich účinek je trochu podobný nikotinu – je stimulační, způsobuje euforii, také působí proti střevním parazitům. Prokázán byl i podpůrný účinek při léčbě Alzheimerovy choroby. Na druhé straně při dlouhodobém užívání má negativní vliv na stav chrupu a prokázána byla i souvislost s výskytem některých typů rakoviny. V jihovýchodní Asii je velmi užívanou drogou: žvýká se v podobě betelových svitků; žvýkání je návykové. Pro jejich přípravu se semena této palmy balí do listu pepře betelového (Piper betle), přidává se k nim hašené vápno, rostlina Uncaria gambir a případně další chuťová korigens, např. hřebíček (Syzygium aromaticum) nebo kardamom (Elettaria cardamomum). Arecaidin má vliv na červené zbarvení slin; notoričtí konzumenti se poznají podle zčernalých zubů.
Poznámka: Rod Areca je dosti bohatý, řadí se do něj asi 50 druhů. Rostou převážně v jihovýchodní Asii, přesahují do Melanésie a na sever Austrálie.
Areca catechuAreca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Areca catechu
Fotografovaly Věra Svobodová, dne 21. 3. 2011 (Vietnam, okolí Saigonu, u Ben Dinh), a Alena Vydrová, dne 29. 3. 2017 (Barma, Nyaung U, plody na trhu).