Čeleď: Aristolochiaceae Juss. – podražcovité
Aristolochia pistolochia
Rozšíření: Západní část Mediteránu – Španělsko, Portugalsko, Francie, Sardinie, Korsika, Maroko. Vertikální rozmezí 100–1200 m n. m.
Ekologie: Vyskytuje se na středně vlhkých stanovištích, na živných, propustných, často kamenitých půdách. Nejčastěji v polostínu pod porostem stromů a keřů. Rovněž na obhospodařovaných plochách, v sadech, olivových hájích.
Aristolochia pistolochia
Popis: Vytrvalá, 20–80 cm vysoká bylina. Lodyhy jednoduché nebo rozvětvené, pýřité. Listy střídavé, řapíkaté, matně šedozelené, na rubu světlejší. Čepel 1–5 cm dlouhá, vejčitě trojúhelníkovitá, na bázi hluboce srdčitě vykrojená, na okraji vroubkovaná, na rubu drsně papilnatá, s výrazně vystouplou žilnatinou. Řapík 1–5 mm dlouhý. Květy jednotlivé, 2–5 cm dlouhé, souměrné. Okvětí srostlé v hnědavou, mírně prohnutou trubku, zakončenou vejčitě kopinatým tmavohnědým lalokem. Tyčinek 6, srůstají s pestíkem. Plodem je kulatá až hruškovitá tobolka. Kvete od dubna do začátku července.
Využití: Rostlina je jedovatá. Toxicita se projevuje silným průjmem, zánětem ledvin, krvácením z dělohy, ve větším množství zástavou dechu a srdeční činnosti. Podobně jako ostatní druhy podražců, obsahuje kyselinu aristolochovou, která podporuje účinek antibiotik a látek proti rakovině, ovlivňuje rovněž působení některých hormonů, mírní křeče, podporuje obranné mechanismy v těle. V minulosti se využívala k léčbě kožních onemocnění (bércové vředy, ekzémy, hnisavé rány, proleženiny).
Aristolochia pistolochiaAristolochia pistolochia
Aristolochia pistolochia
Fotografováno dne 29. 4. 2007 (Francie, Orpierre).