Syn.: Armoracia armoracia (L.) Britt., Armoracia lapathifolia Gilib., Cochlearia armoracia L., Nasturtium armoracia (L.) Fries, Radicula armoracia (L.) B. L. Robins., Rorippa armoracia (L.) A. S. Hitchc., Rorippa rusticana (P. Gaertn., B. Mey. et Scherb.) Godr.
Česká jména: planý křen (Vusín 1742), křen obecný (Opiz 1852), křen selský (Kubát 2002)
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Armoracia rusticana
Rozšíření: Za oblast původního výskytu se považuje jižní (popř. střední) část evropského bývalého SSSR (dnes Moldavsko, jižní Ukrajina). Křen je pěstován v mírném pásmu celého světa, velice snadno zplaňuje či zdomácňuje.
Ekologie: U nás roste křen roztroušeně od nížin až do hor. Vyhledává především vlhčí stanoviště – okolí vodních toků, příkopy, vlhké louky, vlhká rumiště. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina s mohutným větveným kořenem, který je uvnitř bílý, charakteristického pachu a chuti. Lodyha nejčastěji 50–100 cm vysoká, jemně rýhovaná, dutá. Přízemní listy dlouhé 30–50(–80) cm s eliptickou čepelí, dolní lodyžní listy jsou peřenolaločné, objevují se na jaře a později odumírají. Lodyžní listy celistvé, úzce podlouhlé, hrubě zubaté. Květenství je složené z četných hroznů. Korunní lístky široce obvejčité, krémově bílé. Plodem je šešulka.
Využití: Křen se ve střední Evropě pěstuje už od středověku. Sbírá se jeho kořen, který je užíván jako přísada k různým pokrmům. Používá se i v lidovém léčitelství na obklady.
Armoracia rusticanaArmoracia rusticana
Armoracia rusticana
Fotografováno dne 18. 5. 2006 (Praha-Stodůlky).