Syn.: Absinthium officinale Brot., Absinthium vulgare (L.) Lam., Artemisia baldaccii Degen
Česká jména: pelyněk pravý (Kubát 2002)
Slovenská jména: palina pravá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité
Artemisia absinthium
Rozšíření: Zřejmě ze Středozemí a Blízkého východu, odkud se rozšířil po celé Evropě, dále v severní Africe, v Asii až v západním Himálaji a na jižní Sibiři. Také druhotně Severní (mírný pás) a Jižní Amerika (jižní Brazílie, Argentina včetně Patagonie, Chile včetně ostrovů Juana Fernándeze), Nový Zéland. U nás jako archeofyt v termofytiku, v mezofytiku směrem do vyšších poloh ubývá.
Ekologie: Rumiště, okraje cest, skládky, navážky, rudealizovaná místa ve stepních trávnících, staré zdi. Štěrkovitá, vysychavá, spíše osluněná místa, s dostatkem dusíku a vápníku.
Artemisia absinthium
Popis: Statné, trsnaté byliny s krátkou větvenou kořenovou hlavou, 50–150 cm vysoké. Lodyhy přímé nebo na bázi vystoupavé, šedivě jemně chlupaté, nekvetoucí zkrácené, na vrcholu s listovou růžicí. Listy řapíkaté, v obrysu vejčité, 2–3× peřenodílné až peřenosečné, s úkrojky v jedné rovině, na obou stranách hustě chlupaté, matné. Květenství latovité, úbory kulovité, 3–4 mm v průměru, nicí, krátce stopkaté, listeny celistvé, podlouhlé, květy žluté s korunou lysou, okrajové květy samčí, většinou v počtu 25, s prodlouženou dvouramennou bliznou, vnitřní květy oboupohlavné. Nažky asi 1,5 mm dlouhé, téměř válcovité.
Využití: Používal se v lidovém léčitelství, při vyšším množství působí jedovatě. Dále se používal jako konzervační činidlo při výrobě vína, díky čemuž se začal využívat v likérnictví. Z něho připravovaný likér absint je dnes v některých zemích zakázáno vyrábět pro negativní účinky při opakovaném užívání. Byl kultovním nápojem umělecké moderny začátku 20. století.
Artemisia absinthiumArtemisia absinthium
Artemisia absinthium
Fotografováno dne 12. 8. 2011 (Slovensko, hrad Strečno).