Syn.: Asphodelus ramosus subsp. albus (Mill.) Baker, Asphodelus ramosus var. albus (Mill.) Fiori
Česká jména: kopíčko (Presl 1846, Sloboda 1852)
Čeleď: Asphodelaceae Juss. – asfodelovité; Xanthorrhoeaceae Dum. – žlutokapovité
Asphodelus albus
Rozšíření: Mediteránní druh, roste od Portugalska po Řecko, ale i na Sardinii a Korsice, mimo Evropu v Maroku.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou travnaté svahy (louky a pastviny), vystupuje až do nadmořské výšky 1700 m.
Popis: Vytrvalá bylina s oddenkem a vřetenovitě ztloustlými kořeny, dorůstá výšky 0,8–1,2 m. Listy jsou přízemní, vzpřímené, 50–70(–100) cm dlouhé a (1–)2–2,5(–4) cm široké. Na vrcholu stvolu se tvoří nevětvené husté hroznovité květenství 25–35 cm dlouhé (jen výjimečně se na bázi tvoří krátké postranní hrozny); květní stopky jsou za květu rozestálé, posléze vzpřímené, 1–1,6 cm dlouhé, podepřené listeny; okvětí tvoří 6 volných bílých lístků až 1,8 cm dlouhých a 5–6 mm širokých, jejich střední žilka je zelená; tyčinek je 6; gyneceum srůstá ze 3 plodolistů, tvoří svrchní semeník. Plody jsu vejcovité tobolky 1–2 cm dlouhé a 0,8–1,5 cm široké.
Ohrožení a ochrana: Druh Asphodelus albus je uveden v seznamech chráněných rostlin v Maďarsku a Švýcarsku.
Poznámka: Někteří současní badatelé rozlišují z okruhu tohoto druhu ještě Asphodelus macrocarpus. Rozdíl mezi oběma druhy však není dosud jednoznačně přijímán a vyžaduje další bádání. Je možné, že jménu A. albus odpovídají rostliny z jihozápadní Evropy, které do Itálie zasahují jen do Ligurie – při přijetí takového konceptu by se k zobrazeným rostlinám zřejmě vztahovalo právě jméno A. macrocarpus.
Asphodelus albusAsphodelus albus
Asphodelus albus
Fotografováno dne 18. 5. 2007 (Itálie, provincie Abruzzo: San Giacomo, Monte Pisello).