Syn.: Asplenium bullatum Wall. ex Mett., Asplenium cavalerianum H. Christ, Asplenium viridissimum Hayata, Caenopteris bulbifera (G. Forst.) Desv.
Čeleď: Aspleniaceae Mett. – sleziníkovité
Asplenium bulbiferum
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, vyskytuje se na obou hlavních ostrovech, také na Stewart a Chatham Islands.
Ekologie: Terestrická nebo i epifytní kapradina, poměrně hojná ve vlhkých nížinných a podhorských lesích.
Asplenium bulbiferum
Popis: Oddenek krátký, tlustý, větvený, pokrytý průsvitnými vejčitými plevinami. Řapíky 5–30 cm dlouhé, čepele 2–3krát zpeřené, v obrysu kopinaté až eliptické, 15–120 × 7–30 cm, střední žebro výrazně rýhované. Lístky 15–30 (i více) párů, krátce stopkaté, 3–20 × 1–5 cm velké, lístky druhého řádu přisedlé nebo krátce stopkaté, dolní velmi úzce eliptické až vejčité s vroubkovaným až zubatým okrajem, horní peřenosečné, velikost klesá od báze k vrcholu, bazální často zvětšený až na 1,5 × 4 cm, zpeřený. Kupky výtrusnic četné, rozmístěné poblíž okraje lístků, široce oválné, 2–5 mm dlouhé. Na horní ploše listů na žilkách vznikají pacibulky a z nich se vyvíjejí mladé rostlinky s vějířovitými listy; když dosáhnou velikosti kolem 5 cm2, uvolní se, spadnou a na vhodně vlhké půdě zakoření.
Využití: Oddenek a mladé listy se konzumují vařené jako zelenina. Druh se pěstuje jako pokojová rostlina.
Poznámka: V jazyce Maorů, domorodých obyvatel Nového Zélandu, se kapradina nazývá pikopiko a mouku, v překladu slepice a kuřátka.
Asplenium bulbiferum
Asplenium bulbiferum
Asplenium bulbiferum
Fotografováno dne 30. 11. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, NP Abel Tasman, Wainui Falls).