Syn.: Astragalus albidus Waldst. et Kit.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Astragalus vesicarius albidus
Rozšíření: Celkové rozšíření druhu Astragalus vesicarius je značně disjunktní – v submediteránní oblasti jižní Evropy od Španělska přes Balkánský poloostrov do západní části pontské oblasti a na Krym. Druh se v ČR nevyskytuje. Rostliny ze SR náleží do subsp. albidus. Zde taxon dosahuje severní hranici svého areálu. Původní výskyt se váže pouze na malé území Slovenského krasu východně od Hrhova (Zádiel, Dvorníky, Turňa nad Bodvou, Háj, Drienovec).
Ekologie: Typický petrofilní a světlomilný xerofyt vyskytující se na krasových stráních a škrapových polích a skalách na výživných zásaditých kamenitých půdách vápencových podložích ve společenstvích Asplenio-Festucion glaucae a Festucion valesiacae.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým větveným oddenkem; lodyha až 25 cm, vystoupavá až přímá, nevětvená, přitiskle chlupatá; listy lichozpeřené, 5–9 cm dlouhé, stříbřitě přitiskle chlupaté s 3–7 jařmy obvejčitě kopinatých lístků; palisty malé, kopinaté, nesrostlé. Květenství zdánlivě koncová, přímá, stopky 1–3 dm dlouhé; kulovité hrozny 3–10květé. Květy 2–2,5 cm dlouhé, krátce stopkaté. Kalichy vejčité, nafialovělé, bíle chlupaté, po odkvětu nafouklé. Koruna fialová, člunek, někdy i křídla bělavá. Lusky až 1,5 cm dlouhé, bělochlupaté. Kvete od května do června.
Ohrožení a ochrana: Je významným submediteránním prvkem flóry Slovenska. V SR je kriticky ohroženým druhem (CR), je zde chráněn i zákonem (§).
Astragalus vesicarius albidusAstragalus vesicarius albidus
Fotografováno dne 7. 5. 2006 (Slovensko, Slovenský kras, Turniansky hradný vrch).