Syn.: Phaca baetica L., Astragalus dorycnioides Scop., Colutea baetica (L.) Poir., Erophaca baetica (L.) Boiss.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité

Rozšíření: Mediteránní druh, vyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, v severozápadní Africe a dále pak ještě ve východním Středozemí (od Řecka přes Turecko až do Libanonu).
Ve východní části areálu se rozlišuje poddruh Astragalus lusitanicus subsp. orientalis Chater et Meikle (na našich fotografiích). V Alžírsku se vyskytuje přechodná forma mezi oběma poddruhy.
Ekologie: Roste na křovinatých stráních a svazích, v lesních lemech, také na ruderálních stanovištích, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1000 m.

Popis: Vytrvalá bylina, 30–100 cm vysoká, lodyha je přímá, větvená, listy jsou řapíkaté, lichozpeřené, 8–13 cm dlouhé, lístky v 7–12 párech podlouhle kopinaté až eliptické, celokrajné, zašpičatělé, až 2,5 cm dlouhé, na rubu chlupaté, u poddruhu A. l. subsp. orientalis chlupaté po obou stranách. Květenství je hroznovité, (7–)10–20(–25)květé, většinou jednostranné, květy jsou nící, kalichy zvonkovité, načervenalé, u A. l. subsp. orientalis nazelenalé, koruny jsou krémově bílé, až 3 cm dlouhé, lysé. Vykvétá od února (někdy už od prosince) do dubna. Plodem je chlupatý lusk.
Poznámka: V botanické literatuře (především španělské) bývá tento druh někdy řazen k rodu Erophaca Boiss., je uváděn pod jménem Erophaca baetica (L.) Boiss.



Fotografováno dne 27. 3. 2010 (Kypr, Lemesos Forest).






