Syn.: Astragalus anomalus Bunge, Astragalus malacophyllus Bunge, Astragalus nuristanicus Sirj. et Rech. f., Astragalus pindreensis (Baker) Ali
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Astragalus rhizanthus
Rozšíření: Západohimálajský druh, nominátní poddruh se vyskytuje v oblasti od severního Pákistánu přes Ladakh po severoindický stát Himáčalpradéš, poddruh A. r. subsp. candolleanus od severního Pákistánu až po střední Nepál.
Ekologie: Roste na horských kamenitých svazích, na subalpínských a alpínských loukách, v nadmořských výškách zhruba od 1800 až do 5000 m. Kvete od května do srpna.
Astragalus rhizanthus
Popis: Nízký trnitý keřík, bezlodyžný nebo s lodyhou nanejvýše 25 cm dlouhou, bíle chlupatou. Listy jsou řapíkaté, zpeřené, 5–12,5(–17) cm dlouhé, se 6–20(–28) jařmy lístků (6–13 párů u subsp. candolleanus), které jsou eliptické až vejčité, 3–8(–14) mm dlouhé a 2–5(–6) mm široké, chlupaté nebo vzácněji i lysé, vřetena starých listů nezřídka dřevnatějí a získávají podobu dlouhých trnů. Květy jsou buď (zvláště u bezlodyžných rostlin) nahloučené v přisedlém hroznu, anebo v hroznech na stopkách až 5 cm dlouhých, jsou 15–25 mm dlouhé, žluté; kalich je 12–16 mm dlouhý, chlupatý; pavéza je až 26 mm dlouhá, křídla jsou kratší než pavéza a delší než člunek. Plodem je chlupatý lusk, 10–20 mm dlouhý.
Záměny: Určování kozinců je často spojeno s velkým dobrodružstvím, ani kozince himálajské v této věci výjimku netvoří. Byla popsána řada značně podobných druhů, které není snadné rozlišit, nebývá občas naprosto zřejmá ani jejich taxonomická hodnota. Samotný vztah obou poddruhů kozince Astragalus rhizanthus není zcela jasný: část literatury (např. Polunin et Stainton 1984) klasifikuje tyto taxony jako samostatné druhy, přičemž A. rhizanthus by měl být keříkem spíše netrnitým, naopak A. candolleanus trnitým, jiná literatura (např. Flora of China) v trnitosti determinační znak nespatřuje a oba taxony více přibližuje – podstatnější rozdíl je hledán v počtu lístků (6–13 párů u subsp. candolleanus, nad 12 párů lístků u nominátního poddruhu) a především pak v podobě plodu. Nicméně kromě těchto dvou taxonů by se v oblasti Západního Himálaje měly objevovat nejméně ještě další tři žlutokvěté a zároveň trnité druhy: Astragalus zanskarensis s 21–25 lístky, jejichž chlupy jsou hnědé; celkově větší Astragalus grahamianus pouze s 8–14 lístky; rovněž statnější Astragalus oplites, jehož polštáře dosahují průměru až 1 m, lístků má 20–40 a na líci jsou lysé.
Astragalus rhizanthus
Astragalus rhizanthus
Astragalus rhizanthus
Astragalus rhizanthus
Fotografoval Jindřich Houska, dne 18. 7. 2013 (Indie, Ladakh, cesta od západu do Murabak La).