Syn.: Athamanta alpina Stokes, Athamanta annua L., Athamanta capillacea Lam., Athamanta hirsuta (Lam.) Pohl, Athamanta hirsuta Briq., Athamanta hispanica Degen ex Hervier, Athamanta lobelii Caruel, Athamanta mutellinoides Lam., Athamanta rupestris Vill., Daucus creticus Garsault, nom. inval., Durieua graeca Boiss., Libanotis annua Crantz, Libanotis cretensis Scop., Libanotis italica Crantz, Libanotis pumila Crantz, Selinum athamanta E. H. L. Krause, Seseli athamantha Ces., Turbith annua Tausch
Česká jména: nevěsikka horní (Presl 1846)
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Athamanta cretensis
Rozšíření: Areál je tvořen ostrůvky v horách jižní a střední Evropy. Roste v Alpách (zasahuje do všech alpských zemí), odtud přesahuje do jižní části Středofrancouzské vysočiny, do Švýcarského Jury, Arden a Vogéz, jakož i do severních Apenin. V ilyrských pohořích zasahuje až do Albánie. Výskyt v Pyrenejích je nejistý, snad se vztahuje k jiným druhům.
Ekologie: Roste ve skalních štěrbinách a na místech pokrytých jemnější pohyblivou sutí, převážně na vápnitých podkladech, lokality leží v nadmořských výškách 900–2400 m.
Athamanta cretensis
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří vertikální, poněkud čupřinatý oddenek, z něhož vyrůstá lodyha vysoká (10–)20–40(–50) cm. Listy jsou víceméně přízemní, šedozelené, třikrát dělené na nitkovité, 3–5 mm dlouhé a asi 1 mm široké hustě kratičce štětinaté úkrojky. Květenství je složený okolík podepřený 1–4 listeny obalu; skládá se z 3–5(–8) okolíčků s četnými listeny obalíčku, v každém je 5–12 květů; korunní lístky jsou drobné, bílé, na vnější straně chlupaté. Plody jsou drsně a hustě vlnaté až štětinaté, 2–3 mm dlouhé dvounažky.
Poznámka: Do rodu Athamanta se dnes řadí asi 12 druhů, které se vyskytují převážně v horách jižní Evropy s přesahem do severní Afriky a na Kanárské ostrovy. Athamanta cretensis má z nich největší areál, většina ostatních jsou lokální endemity malých území.
Athamanta cretensis
Athamanta cretensis
Athamanta cretensis
Athamanta cretensis
Fotografovali Alena Vydrová, dne 17. 6. 2007 (Rakousko, Totes Gebirge: Hinterstoder-Polster) a Vít Grulich, dne 19. 9. 2013 (Švýcarsko, kanton Valais: Col du Sanetsch, Tsanfleuron).