Johann Sebastian Bach se narodil dne 21. března 1685 v Eisenachu, zemřel 28. července 1750 v Lipsku. Věhlasný, světoznámý hudební skladatel, virtuóz, jeden z nejgeniálnějších evropských hudebníků všech dob.

Coffea arabica

O životě a díle Johanna Sebastiana Bacha bylo sepsáno tolik knih, že by jistě naplnily celou obří knihovnu. Rozhodně není cílem tohoto článku v naší velmi specificky zaměřené rubrice Homo botanicus jeho dílo obsáhleji komentovat – čtenáři jistě najdou dostatek těchto informací jinde.
My bychom na tomto místě chtěli jen upozornit na jeho drobnou světskou kantátu o kávě (Schweigt stille, plaudert nicht, BWV 211), kterou zkomponoval v letech 1732 až 1734 a která ho k naší tématice jemně přiřazuje. Nejedná se ani tak přímo o samotnou rostlinu kávovníku (Coffea arabica), která by se v této skladbě objevovala, jde spíše o produkt z ní. V 18. století se totiž pití kávy stalo velmi módní záležitostí, autor libreta Picander – vlastním jménem Christian Friedrich Henrici (1700–64) – si z této záliby tropil legraci.
Jedná se vlastně o dialog mezi panem Schlendrianem a jeho dcerou Lieschen, která propadla pití kávy. Její otec jí to vytýká, dokonce jí vyhrožuje. Ona se však samozřejmě své lásky ke kávě nevzdává.

Ei! Wie schmeckt der Coffee süße, Lieblicher als tausend Küsse, Milder als Muskatenwein. Coffee, Coffee muss ich haben, Und wenn jemand mich will laben, Ach, so schenkt mir Coffee ein!

Tato světská kantáta poněkud z převážně duchovně zaměřené tvorby Johanna Sebastiana Bacha vybočuje. Je spíše úsměvným gagem. A jistě je také zajímavým pohledem na tohoto hudebního génia z jiného úhlu pohledu, než na jaký jsme obvykle zvyklí.

Závěr kantáty:
Die Katze läßt das Mausen nicht,
Die Jungfern bleiben Coffeeschwestern.
Die Mutter liebt den Coffeebrauch,
Die Großmama trank solchen auch,
Wer will nun auf die Töchter lästern!

V hudbě se jednoznačné zmínky o rostlinách objevují jen velmi zřídka. Již dříve jsme do této naší rubriky zařadili vlastně pouze francouzského skladatele Daria Milhauda.